Demonstrační a experimentální pracoviště
FACULTY OF AGROBIOLOGY, FOOD AND NATURAL RESOURCES - CULS PRAGUE

Center

For more information, please visit our department web site ..  http://katedry.czu.cz/dep

 

DEP - Demonstrační a experimentální pracoviště

vedoucí: doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., jursik@af.czu.cz, 224 382 608

je složeno z několika podsubjektů - jedná se o demonstrační a pokusnou stáj, Akademický jezdecký klub, Libosad, Demonstrační a pokusný pozemek a Demonstrační a pokusné skleníky. Níže jsou uvedeny informace k jednotlivým pracovištím v rámci DEP.

 

DEP stáj

Úseková vedoucí: Ing. Ivana Gardiánová, Ph.D., gardianova@af.czu.cz, 224 382 579
Budova stáje byla relativně dlouho stavěna s měnícím se zaměřením a využitím. Nakonec zvítězil návrh na využití v podobě pokusné a demonstrační stáje pro hospodářská, ale i laboratorní zvířata. Provoz dříve v samostatné Demonstrační a pokusné stáji FAPPZ, nyní od ledna 2011 v součásti Demonstračního a experimentálního pracoviště - stáji byl zahájen (kolaudace) 4. listopadu 1998. DEP – stáj se nachází v areálu ČZU, na jejím západním okraji. První akreditace DPS jako uživatelskému zařízení byla Ústřední komisí pro ochranu zvířat (ÚKOZ) udělena na začátku roku 2001. Poslední akreditace byla udělena v roce 2007 na 5 let. Začátkem roku 2013 byla nově zrekonstruovaná stáj slavnostně otevřena.

Hlavní budova je členěna chodbou na dvě části. Na „pravé“ straně experimentální část. „Levá“ strana je určena jako demonstrační a výuková část. Stáj je vybavena moderně vybavenou cvičebnou, hygienickou smyčkou, a dalšími prostory určenými pro chod stáje. Zaměření pracoviště je orientováno převážně na demonstrační činnost, kdy během výuky jsou studenti seznamováni s různými plemeny skotu (jersey, český strakatý skot) jejich tělesnými mírami apod., obdobně u prasat (přeštické černostrakaté prase, pietrain, české bílé ušlechtilé, landrase, duroc), ovcí (suffolk, charollais, šumavka a jiné) a koz (koza bílá a hnědá krátkosrstá, kamerunská koza, búrská koza a jiné). Zvláštní, především demonstrační, postavení mají cizokrajná zvířata, popř. obojživelníci a jiná drobná zvířata řazená spíše do zájmových chovů (želvy, drápkaté opičky, morčata několika plemen, myši a jiné). Je zde také místnost s 13 biotopovými akvárii s rybami několika kontinentů. Pracovní náplň během praxe studentů je zaměřena u velkých i malých hospodářských zvířat na zacházení s nimi, zjišťování jejich hmotnosti, krmení a ošetřování včetně základních veterinárních úkonů a podávání medikamentů, úpravy paznehtů, apod.Samozřejmostí náplně praxe je seznámení se s provozem ve stáji a s kompletním ošetřováním zvířat. Důležitou součástí manuálních prací spojených s praxí je i bezpečnost a ochrana při práci.

Pokusná činnost je pak realizována převážně na různých genotypech a plemenech drůbeže, především kura domácího, dále pak králíků, myší, potkanů, ryb a prasat. Do pokusné části je vstup pouze přes hygienickou smyčku.

O všechna zvířata se starají 3 zaměstnanci stáje, studenti různých oborů (ABPS, ABPZ, ABPH atd.) studujících na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů a zaměstnanci různých kateder, kteří mají ve stáji „své“ místnosti a „svá“ zvířata pro demonstrační či pokusné účely. Studenti ve stáji pracují od několika hodin denně po několik týdnů. Mimo jiné se zde vyučuje po praktické stránce řada předmětů týkajících se chovu zvířat, etologie, etiky chovu zvířat atd. Realizuje se zde výuka praktické encyklopedie pro FAPPZ, předmět vyučují zaměstnanci stáje a kateder FAPPZ zaměřených na živočišnou část. Studenti ostatních fakult (Provozně ekonomické fakulty, Fakulty technické, Fakulty lesnické a dřevařské, Fakulty životního prostředí a Institutu tropů a subtropů) v rámci předmětů zaměřených na zemědělství a chov hospodářských zvířat navštěvují v rámci cvičení stáj a seznamují se s technologiemi chovu (které jsou ovšem již poněkud starší) nebo se zvířaty jako takovými. Je zde realizována učební i odborná praxe pro řadu oborů FAPPZ, ITS.

Stáj je umístěna za fakultami lesnickou a dřevařskou a fakultou životního prostředí.

DEP – pozemek

Vedoucí: Ing. Jaromír Janků, Ph.D., jjanku@af.czu.cz , tel. 224 382 607
Demonstrační a pokusný pozemek byl založen v roce 1978. Jeho nynější horní část však byla až do roku 1991 obdělávána školním podnikem. Orbu a předosevní přípravu prováděla pokusná stanice Červený Újezd.
V současné době má Demonstrační pole rozlohu cca 7 ha, z toho cca 5 ha činí orná půda. Zbytek jsou trvalé kultury (sad, vinice, chmelnice, atd.), cesty a budovy. Část plochy (cca 1000 m2) je obhospodařována společně s ITSZ (demonstrace subtropických rostlin).
Základní funkcí Demonstračního pozemku je demonstrace tradičních i méně rozšířených plodin, plevelů, chorob, škůdců, technologií pěstování, strategií ochrany, atd. Vedle těchto demonstračních ploch je na pracovišti umístněna celá řada pokusů, meteorologická a fenologická stanice, atd. Pokusy zde probíhající mají obvykle úzký vztah k výuce a jsou studentům v rámci teoretických i praktických předmětů prezentovány. Většina pokusů probíhajících na pracovišti je koordinována katedrami FAPPZ, především KAB, KAVR, KPT, KZ, KRV, KOR a KPG. Jedná se především o pokusy zaměřené na výživu rostlin (deficience základních makroprvků ve výživě rostlin, využití čistírenských kalů ve výživě rostlin, atd.) ochranu rostlin (způsoby regulace problematických škodlivých organizmů, včetně studia jejich biologie), technologie pěstování pícnin a uvádění půdy do klidu, řez ovocných stromů, studium kvalitativní a kvantitativních ukazatelů sklizňových produktů, atd. Všechny pokusy probíhají za podpory záměru FAPPZ a nejrůznějších grantů. Na zakládání vedení, hodnocení a zpracování výsledků těchto pokusů pracuje v rámci disertačních, diplomových či bakalářských prací řada studentů.

Akademický jezdecký klub

Vedoucí úseku: Ing. Lucie Starostová, tel. 737 701 083
Adresa: Praha 6 – Suchdol, PSČ 166 00, Dvorská 1
Jezdecký klub (JK) byl založen koncem 80. let 20. století, zpočátku bez koní, později s vypůjčenými koňmi od různých majitelů. Po roce 1990 došlo k zásadním změnám – začala výuka studentů ČZU, klub se přestěhoval do zrekonstruované stáje v Brandejsově statku a veškerý servis převzal ŠZP Lány. JK se od svého začátku zaměřuje na základní výcvik jezdců a koní, na propagaci jezdeckého sportu, na hipoterapii a agroturistiku. V současné době, pod tlakem finanční soběstačnosti, disponuje JK několika koňmi vlastními patřícími fakultám či katedrám CŽU a několik soukromých koní ustajuje za úplatu. K dispozici je stáj s veškerým zázemím pro koně i jezdce, venkovní i krytá jízdárna, čtyři malé výběhy, stodoly a sýpka, vše v majetku magistrátu hlavního města Prahy. S neustále stoupajícím zájmem o chov koní, péči o ně, o jezdectví a vozatajství, probíhá v areálu výuka stále více předmětů pro studenty všech fakult. Studenti si zde také mohou doplnit poznatky z etologie hospodářských zvířat. Praxe studentů spočívá v celodenní péči o koně – ošetřování koní, krmení a jeho příprava, pohybování koní, asistence při výcviku koní a jezdců, organizace víkendových služeb se členy JK, údržba areálu. V konírně jsou ustájení koně plemen jako např. český teplokrevník, slovenský teplokrevník, anglický plnokrevník, hucul, hafling. Probíhá zde praxe učební, vyučují se předměty týkající se chovu koní především pro studenty FAPPZ a také PEF popř. jiných fakult.
Vzhledem ke vzdálenosti stáje od kolejí a menzy ČZU – 10 minut pěšky, nebo jedna stanice autobusem. Brandejsův statek se nalézá mezi konečnými stanicemi autobusů 107 a 147.

DEP - skleníky

Vedoucí úseku: Ing. Petr Iran, 
Skleníky byly postaveny v roce 1968, byly přiděleny jednotlivým katedrám FAPPZ. Využití skleníků se měnilo podle potřeb kateder. V roce 2003/2004 byly 2 skleníky nově rekonstruovány, v současné době probíhá rekonstrukce a přestavba dalších skleníků. Skleníky jsou kójové (500 m2), stolové (300 m2) a s volnou půdou (240 m2). Je zde realizovaná výuka týkající se pěstování květin pokojových, venkovních, zahradních, léčivých a dalších. Praxe absolvují studenti především zahradnického oboru, seznamují se s výsevy rostlin, jejich předpěstováním, vegetativním množením, technologiemi pěstování a ošetřování květin a zelenin, s ochranou proti chorobám a škůdcům. Skleníky slouží k výuce specializovaných kateder, pro praxe studentů, pro výzkum kateder a pro řešení bakalářských, diplomových prací popř. disertačních prací. Skleníky FAPPZ slouží potřebám kateder (výuce, výzkumu). Demonstrační a pokusné skleníky (DPS), vznikly rozhodnutím vedení a senátu FAPPZ v březnu 2007 oddělením od katedry zahradnictví a krajinářské architektury. Personál DPS zajišťuje nepřetržitý všeobecný provoz skleníků, péči o rostliny po celý rok, včetně víkendů a svátků a zajišťuje praktickou výuku studentů během praxe. Část ploch skleníků DPS je spravována katedrami (katedry: agroekologie a biometeorologie, agrochemie a výživy rostlin, agrochemie a výživy rostlin, botaniky a fyziologie rostlin, genetiky a šlechtění, ochrany rostlin, pedologie a geologie, pícninářství a trávníkářství a rostlinné výroby), tyto plochy jsou využívány katedrami převážně pro výzkumné účely. Ostatní plochy spravují Demonstrační a pokusné skleníky přímo. Tyto plochy mají několik funkcí. Slouží pro odbornou praxi studentů zahradnických oborů. Studenti se zde učí základním zahradnickým dovednostem při pěstování rostlin (výsevy, řízkování, sázení, atd.) a aranžování živých i suchých květin (zaučují se speciálně pro provádění vazby dušičkové, adventní a vánoční). Výpěstky a výrobky jsou pro zájemce nabízeny k prodeji. O část napěstovaných rostlin bývá velký zájem (hlavně sadba zelenin, letniček a balkonových květin). Některé druhy květin určených pro ukázku (při výuce) jsou využívány i k prodeji řezaných květů (orchideje, Alstroemeria, Freesia, Zantedeschia, Strelitzia, Anthurium, atd.). Sortiment druhů a odrůd orchidejí, zvláště rodu Cymbidium a Phalaenopsis je poměrně široký, takže se DPS zúčastňují i výstav orchidejí pořádaných Pražskou botanickou zahradou v Tróji. Utržené peníze z prodeje jsou zpětně využity k nákupu materiálu na provoz skleníků (substráty, květináče, semena, sazenice, ap.).
Skleníky a sbírky rostlin ve sklenících slouží také pro výuku, zejména některých předmětů vyučovaných katedrou zahradnictví. Dále jsou na těchto plochách realizovány pokusy k bakalářským a diplomovým pracím. DEP - skleníky se podílejí na výzdobě interiérů ČZU, jak formou dodávání a aranžování pokojových rostlin, tak i řezaných čerstvých květin nebo vazby z květin sušených. Skleníky občas navštěvují naši i zahraniční návštěvníci, zejména z různých vysokých škol a univerzit přírodovědného a zemědělského zaměření. Ve sklenících funguje také poradenská činnost pro odbornou i širokou veřejnost, zejména pak pro nakupující. Skleníky se podílí na výuce katedry zahradnictví, a vedoucí úseku zajišťoval v roce 2010 výuku předmětů pro kombinované studium Květinářství obecné – Bc. a Sadovnické květinářství – Bc., je také vedoucím bakalářských a diplomových prací se zaměřením na oblast květinářství.

 

DEP - Libosad

vedoucí úseku - Ing. Petr Iran

Libosad je pracoviště sloužící k rozvoji výuky a výzkumu v oboru zahradní a krajinářské architektury. Svojí koncepcí zahrnuje problematiku okrasných výsadeb z pohledu zahradně krajinářského, technologie pěstování a tematického použití. Areál libosadu zahrnuje plochu 2,67 ha. Celková plocha je rozdělena na 22 tematických celků, v nichž je diferencovaně použit vybraný sortiment rostlin a uplatněny i variabilní technologie pěstování a funkční hlediska (estetická, obytná a ekologická). Libosad, který v obecném významu označuje barokní zahradu nebo park soukromého (odpočinkového nebo i reprezentačního) charakteru, začal vznikat na základě projektového návrhu prof. Ing. Jiřího Marečka, CSc. V letech 2007 – 2008 byl projekt realizován provozním zahradnictvím  jakožto i následná údržba, prováděná Bc. Janem Mejstříkem. Od roku 2012 se stal libosad součástí demonstračních a experimentálních pracovišť (DEP) a jeho správu zajišťuje Ing. Petr Iran. Od roku 2013 je libosad zpřístupněn veřejnosti. K úplnému dokončení libosadu (vodní prvek a amfiteátr) došlo v roce 2014.


Celkový počet použitých taxonů se pohybuje v rozmezí 700 - 900 taxonů dřevin a 300 – 400 taxonů trvalek. Přes takto široké druhové zastoupení se nejedná o pouhou sortimentální sbírku rostlin, ale komplexnosti pojetí jako výukového prostoru odpovídá jednak navržená koncepce včetně náplně a jednak vlastní prostorové uspořádání. Prostor svým charakterem zajišťuje možnosti výuky především sadovnické a krajinářské kompozice, systémy sídelní zeleně, systémy krajinné zeleně, sadovnická dendrologie a sadovnické květinářství, ošetřování dřevin,  tvorba zeleně, údržba zeleně  a celkové pojetí systému zahradnické činnosti.