Údržba přirozené vegetace nelesního biotopu pomocí pastvy koní – 2. část
a) Výchozí stav problému a místo realizace
Lokalita je v majetku MHMP - Ctěnické prameniště – obr. č. 1, správce Odbor ochrany prostředí
Návrh projektu navazuje na zahájenou spolupráci mezi odborem ochrany prostředí MHMP a ČZU, která byla zahájena na podzim roku 2022. Lokalita Ctěnické prameniště byla založena MHMP cca před 14 lety s cílem zajistit na území Prahy prostor pro hnízdiště ptactva.
Ctěnické prameniště je na území Prahy unikátním prostorem s velmi bohatým pramenem vody bez výrazného lesního zázemí. Prameniště napájí Ctěnický potok, který ústí do Ctěnického rybníka a dále pak po cca 4 km ústí do Vinořského potoka.
Původně intenzivně zemědělsky využívaný a násilně rekultivovaný prostor prameniště byl na konci první dekády nového tisíciletí (2008) zbaven rozsáhlého odvodnění a tím byla lokalitě navrácena původní podoba s vodotečí a mokřadem. Revitalizované území cca 13 ha bylo pak ponecháno přirozenému vegetačnímu vývoji. Po dvou letech (v roce 2010) byla, kvůli stížnostem obyvatel Ctěnic (rozsáhlý polet plevelů), plocha přiléhající k Bohdanečské ulici zatravněna lučním porostem a následně svěřena do péče Jezdeckému spolku Jezdecké společnosti Ctěnice k pastvě koní.
Od roku 2009 pak bylo započato s monitoringem vývoje vegetace. Vegetace je sledována ve třech transektech ve směru od Bohdanečské ulice na severní okraj biotopu. Tyto transekty tak prochází celým územím biotopu, které je rozčleněno do úseků: zatravněná plocha, ekoton, hydfrofilní stanoviště, mezofilní stanoviště a dubová výsadba.
V průběhu let se ukázalo, že vegetace na území mezofilního stanoviště je vytlačována expanzí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a navíc zde významně expanduje zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Na uvedeném území by bez zásahu došlo s největší pravděpodobností k rozsáhlé vegetační invazi těchto druhů.
b) Věcný popis navrhovaného problému
Vzhledem k ekologicky velmi citlivému prostředí lokality je pastva jediným přirozeným zásahem proti expanzivnímu zarůstání biotopu prameniště. Údržba prostoru pomocí pastvy koní je základním cílem projektu. V České republice již máme zkušenosti s podobnými způsoby údržby krajiny. ČZU spolupracuje osm let se společností Česká krajina. V bývalém vojenském prostoru Milovice je biotop spásán stádem exmoorských pony. Ukazuje se, že biodiverzita území se v průběhu let výrazně zvýšila jak v oblasti vegetace, tak v populacích hmyzu. Na mnoha místech biotopu se tak vyskytly i rostliny v monitorovaném území po mnoho let neviděné.
Na základě zahájeného projektu byly v lokalitě vymezeny dva výběhy o výměře cca 2 x 0,5 ha (obr. č. 2). Oba výběhu zasahují do dvou již před 14 lety vytyčených tangent, které jsou určeny pro monitoring botanické biodiverzity. Třetí srovnávací tangenta je ponechána v původním stavu.
Experiment byl ale zahájen až na sklonku roku 2022 (druhá polovina října) a tak by díky pokračování projektu bylo ve 2. části možné provádět monitoring biodiverzity území i v roce 2024 (31.12. konec experimentu).
Současně probíhající projekt (č. 175/2022) vypustil z finančních důvodů kontrolu hmyzí biodiverzity.
Řešitelé by proto mohli do projektových výsledků zahrnout i monitoring hmyzí biodiverzity. První srovnávací sběry a pozorování aktivity hmyzu bude uskutečněno v průběhu léta 2023, díky souběžně probíhajícím experimentům v okolí uvedené lokality pracovníky fakulty životního prostředí.
Monitoring skladební změny vegetace bude sledován v průběhu celého roku 2024. Toto vegetační období již významně napoví o změně struktury vegetace. Monitoring vegetační skladby se bude podle plánu opírat o výsledky projektu Údržba přirozené vegetace nelesního biotopu pomocí pastvy koní č. 175/2022.
Rozdělení projektu do etap:
1. zahájení projektu 31. prosince 2023
Na základě výstupní zprávy projektu (č. 175/2022) o změně struktury biodiverzity na pasených pozemcích.
2. březen 2024
1. vyhodnocení - porovnání stavu obou pozemků v zimním období využívaných a nevyužívaných k pastvě a pohybu koní.
3. duben – červen 2024
Pokračování denní pastvy dvou skupin koní (menší 2-3 koně a větší 5-6 koní) na obou oplocených území. Současně na přelomu května a června zahájení monitoringu výskytu především motýlů – 1. vyhodnocení výskytu hmyzu.
6. červen 2024
2. vyhodnocení skladby rostlin – monitoring výskytu blanokřídlého hmyzu – 2. vyhodnocení výskytu hmyzu. Srovnání se stavem přirozeně zarůstajícími plochami biotopu prameniště.
7. červenec – prosinec 2024
Denní pastva 4-6 koní na obou oplocených území.
3. vyhodnocení celého projektu a porovnání s porostem v bezzásahových částech biotopu prameniště.
Ukončení projektu prosinec 2024.
d) Výstupy řešení – práce v terénu, vzdělávací akce, publikace atd.
Na základě výsledku monitoringu skladby rostlin a výskytu hmyzu bude z celého projektu zpracována výstupová zpráva.
Důležitou součástí projektu je začlenění do studijního systému ČZU. Na řešení projektu budou spolupracovat s odborníky ČZU i studenti. Jejich práce bude rámována vypsáním témat pro řešení diplomových prací magisterského studia a výstupová data budou použita pro řešení nejenom pro vědeckou publikační činnost, ale i pro experimentální výsledky diplomových prací.
Další možnosti pak nabízí monitoring druhové rozmanitosti hmyzu (především motýlů), pro jejichž výskyt bude zvýšená rostlinná biodiverzita významnou podporou. Spolupráce při monitoringu motýlí populace bude další součástí spolupráce s ČZU i v další části biotopu, kde byly Odborem ochrany prostředí MHMP zahájeny experimenty posilující rozmanitost motýlí populace.
e) Předpokládaný přínos projektu a dopad řešení v místě realizace
Projekt bude přínosem k rozvoji vegetační biodiverzity území přirozenou likvidací nadměrného růstu travin pomocí pastvy koní. Celý experiment bude využit studenty ČZU k řešení diplomových prací jak směrem k vegetační biodiverzitě, tak k diverzitě populace hmyzu. Pokud by se ukázala tato údržba pro biodiverzitu biotopu prospěšná, bylo by v budoucnu možné rotačním systémem zajistit spásaní i dalších částí biotopu. Vzhledem ke značnému držení domácích koní v periferních lokalitách Prahy, budou tak projektové zkušenosti s pastevní údržbou biotopů využity i na dalších pozemcích.
f) Složení řešitelského týmu
vedoucí projektu
Ing. Cyril Neumann, Ph.D. (vedoucí úseku chovu koní ČZU, FAPPZ, katedra chovu hosp. zvířat)
členové týmu
Ing. Martina Janošíková, Ph.D. (katedra chovu hosp. zvířat, úsek chovu koní)
Ing. Pavla Vachová, Ph.D. (katedra botaniky a fyziologie rostlin)
Ing. Martin Štrobl (fakulta životního prostředí, katedra ekologie)
g) Externí spolupracovníci a jejich podíl na projektu
Jezdecký spolek Jezdecké společnosti Ctěnice
mnohaletý partner Odboru ochrany prostředí MHMP při údržbě biotopu Ctěnické prameniště
Jezdecký spolek by byl, stejně jako v projektu č. 175/2022, garantem denního programu projektu. Vedle praktického zajištění celého projektu (údržby oplocení pokusného pozemku elektrickým ohradníkem s kombinací pevných a přenosných sloupků a zajištění funkčnosti elektrického ohradníku) bude zajišťovat denní přítomnost koní, kteří budou na pokusné území přiváděni ze stájí JS Ctěnice. Ty jsou umístěny v zámeckém areálu (cca 400 m).
Jezdecký spolek bude současně garantem funkčnosti ohrazení tak, aby nedošlo k úniku koní mimo pokusné území. Na základě spolupráce s odborníky ČZU bude ale především prakticky zajišťovat zatížení pozemku vhodně zvoleným počtem koní tak, aby nedocházelo k rozsáhlejší devastaci pozemku a přirozené vegetace. Optimálně zvolený počet koní k velikosti prostoru by pak byl dalším důležitým výsledkem experimentu.
h) Perspektiva dalšího řešení vlastními prostředky
Pokud se ukáže pastva koní pro biodiverzitu území přínosem, projekt by mohl na pokusném pozemku pokračovat i v dalších letech se všemi uvedenými benefity jak pro ČZU, tak pro MHMP, ale i Jezdecký spolek (umožnění pastvy koní). Sledování vývoje vegetace by bylo prováděno v rámci bakalářských a magisterských prací studenty ČZU na základě metodik a zkušeností získaných při projektovém experimentu již bez dalších nákladů pro MHMP.
MHMP by pak zkušenosti získané při experimentu mohl využít i při údržbě dalších biotopů na pozemcích v majetku města. Cílem celého projektu je co nejpřirozenější a ekologickou cestou zastavit postupující sukcesi (postupný vývoj vegetace směrem k lesním biotopům) dalších biotopů a obnovit větší část postupně degradovaných lesostepních i mokřadních společenstev.
