Osnova projektu
Údržba přirozené vegetace nelesního biotopu pomocí pastvy koní
a) Výchozí stav problému a místo realizace
Lokalita je v majetku MHMP - Ctěnické prameniště – obr. č. 1, správce Odbor ochrany prostředí
Ctěnické prameniště je na území Prahy unikátním prostorem s velmi bohatým pramenem vody bez výrazného lesního zázemí. Prameniště napájí Ctěnický potok, který ústí do Ctěnického rybníka a dále pak po cca 4 km ústí do Vinořského potoka.
Původně intenzivně zemědělsky využívaný a násilně rekultivovaný prostor prameniště byl na konci první dekády nového tisíciletí (2008) zbaven rozsáhlého odvodnění a tím byla lokalitě navrácena původní podoba s vodotečí a mokřadem. Revitalizované území cca 13 ha bylo pak ponecháno přirozenému vegetačnímu vývoji. Po dvou letech (v roce 2010) byla, kvůli stížnostem obyvatel Ctěnic (rozsáhlý polet plevelů), plocha přiléhající k Bohdanečské ulici zatravněna lučním porostem a následně svěřena do péče Jezdeckému spolku Jezdecké společnosti Ctěnice k pastvě koní.
Od roku 2009 pak bylo započato s monitoringem vývoje vegetace. Vegetace je sledována ve třech transektech ve směru od Bohdanečské ulice na severní okraj biotopu. Tyto transekty tak prochází celým územím biotopu, které je rozčleněno do úseků: zatravněná plocha, ekoton, hydfrofilní stanoviště, mezofilní stanoviště a dubová výsadba.
V průběhu 13 let se ukázalo, že vegetace na území mezofilního stanoviště je vytlačována expanzí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) viz obr. č. 2 a navíc zde významně expanduje zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Na uvedeném území by bez zásahu došlo s největší pravděpodobností k rozsáhlé vegetační invazi těchto druhů.
Ukazuje se, že otevřená krajina v blízkosti velkých městských sídlišť již neumožňuje větší výskyt spárkaté zvěře. Ta se zde ještě před 10-20 lety vyskytovala v rozsáhlých i 20hlavých stádech. Výrazné zalidňování periférií velkých měst sebou přináší i významný nárůst obyvatel v těchto, donedávna poměrně opuštěných lokalitách. Navíc je v našich podmínkách velmi obvyklé držení domácích psů, kteří násobně komplikují donedávna se standardně vyskytující zvěři životní podmínky. V české krajině je spárkatá zvěř jediným významnějším spásačem travin a náletových křovin. Velcí kopytnatí spásači se již v této části Evropy nevyskytují přes 150 let.
Proto se ČZU uchází o grant Magistrátu hl. města Prahy, který bude nesporným přínosem k řešení údržby biotopu Ctěnické prameniště pomocí řízené pastvy domácími koňmi.
b) Věcný popis navrhovaného problému
Vzhledem k ekologicky velmi citlivému prostředí lokality je pastva jediným přirozeným zásahem proti expanzivnímu zarůstání biotopu prameniště. Údržba prostoru pomocí pastvy koní je základním cílem projektu. V České republice již máme zkušenosti s podobnými způsoby údržby krajiny. ČZU spolupracuje osm let se společností Česká krajina. V bývalém vojenském prostoru Milovice je biotop spásán stádem exmoorských pony. Ukazuje se, že biodiverzita území se v průběhu let výrazně zvýšila jak v oblasti vegetace, tak v populacích hmyzu. Na mnoha místech biotopu se tak vyskytly i rostliny v monitorovaném území po mnoho let neviděné.
V první fázi projektu bude nezbytné současnou expanzivní vegetaci průmyslově rozdrtit. Naštěstí poloha i umístění experimentálního prostoru to snadno umožňuje, a s podobnými zásahy má ČZU zkušenosti. Tato likvidace současného porostu především monokulturou třtiny křovištní je nutná, protože současný třtinový porost je domácím koněm odmítán. Pouze v případě rozsáhlejší souvislé vrstvě sněhové pokrývky v průběhu zimních měsíců počátku roku 2022, by mohlo díky výraznému polehnutí porostu při zahájení vegetačního období dojít k nárůstu nové generace porostu. Ten koně již ochotně spásají.
V průběhu pastvy by bylo postupně dohlíženo na ideální zatíženost území tak, aby na jedné straně docházelo ke spásání porostu, ale na druhé straně nedocházelo k rozsáhlejší devastaci prostředí. Zkušenosti z Milovic ovšem ukazují, že i na první pohled více zničená místa (váliště, shromaždiště apod.) umožňují zvýšený výskat nejenom některým rostlinám, ale především významně zvyšují biodiverzitu hmyzu. Důležitým výsledkem projektu by tak bylo stanovení optimálního počtu koní na paseném území ke vhodně zvolenému zatížení i v případných dalších lokalitách. Experiment předpokládá ohrazený pozemek o velikosti cca 2,5 ha, což by podle zkušeností mělo být dostatečným prostorem pro denní přítomnost skupiny 4-5 koní.
Řešitelé projektu navrhují, aby pasené území zasáhlo do všech po 13 let sledovaných transektů. Ohraničený prostor pro pastvu koní by tak byl cca 350 m dlouhý a do 70 m široký (obr. 3).
Výhodou tohoto řešení je i skutečnost, že celodenní přítomnost koní na ohraničeném území nijak nekomplikuje a v životním prostoru nekonkuruje divokým druhům volně žijících zvířat, především ptactvu.
Koně budou přiváděny na experimentální pozemek v dopoledních hodinách v rozmezí 8:00 – 9:00 hodin (v závislosti na ročním období a délce dne). Pastva by trvala cca do 14:00 hodin. Ve výsledcích projektu pak bude přepočteno, kolika koňmi by měl být pozemek zatížen při použití koní v systému 24 hodin denně po 7 dní v týdnu.
Přítomnost koní a údržbu ohrazení, včetně zabezpečení elektrického zdroje, bude mít na starosti Jezdecký spolek JS Ctěnice.
ČZU bude provádět pravidelný monitoring porostu podle plánovaných termínů a zpracovávat data do projektových výstupů. Monitoring se zaměří v prvé řadě na po 13 let sledované transekty. Protože se ale koně shromažďují na pasených území nestejnoměrně, bude monitoring složení porostu rozdělen také na místa s malým, středním a velkým zatížením.
c) Předpokládaný termín zahájení a ukončení projektu, termíny hlavních etap projektu a doba dosažení účelu projektu
Zahájení samotného projektu bylo původně vázáno na vegetační období roku 2022 (od dubna). Vzhledem k tomu, že projekt byl schválen až ve druhé polovině léta 2022, první pozorování se budou opírat o stav již paseného pozemku, který byl oplocen na základě předchozích dohod s odborem životního prostředí MHMP a JS Jezdecké společnosti Ctěnice. Následně bude vybudováno oplocení pokusného pozemku v plném rozsahu (září), který bude zasahovat do všech třech monitorovaných transektů sledovaného biotopu. Řešitelé projektu navrhují umístění pastevního oplocení na obr. č. 3.
Monitoring skladební změny vegetace bude sledován v průběhu druhé poloviny roku 2022 a celého roku 2023. Tato vegetační období již významně napoví o změně struktury vegetace. Monitoring vegetační skladby se bude podle plánu opírat o práci Ing. Jiřího Dostálka Vyhodnocení přirozeného vývoje vegetace na lokalitě u zámku Ctěnice v období 2008 – 2020, se kterým budou řešitelé projektu spolupracovat.
Rozdělení projektu do etap:
1. zahájení projektu září 2022
zahajovací studie skladby porostu na již paseném pozemku
září 2022 příprava pozemku, oplocení budoucí pastevní plochy, popř. rozdrcení třtinového porostu
následně denní pastva 4-6 koní na oploceném území
2. říjen 2022
1. vyhodnocení skladby rostlin na nově pasených plochách
srovnání s přirozeně zarůstajícími plochami biotopu prameniště
3. listopad 2022 – duben 2023
částečné využívání pozemku na základě klimatických možností, popř. i bez přítomnosti koní tak, aby došlo ke srovnání stavu paseného i nepaseného pozemku v době vegetačního klidu a zimního klimatu.
4. březen 2023
2. vyhodnocení - srovnání pozemků v zimním období využívaných a nevyužívaných k pastvě koňmi
5. duben – červen 2023
denní pastva 4-6 koní na oploceném území
6. červen 2023
3. vyhodnocení skladby rostlin – monitoring výskytu hmyzu
srovnání s přirozeně zarůstajícími plochami biotopu prameniště
7. červenec – prosinec 2023
denní pastva 4-6 koní na oploceném území
4. vyhodnocení celého projektu a porovnání s porostem v bezzásahových částech biotopu prameniště
ukončení projektu prosinec 2023
d) Výstupy řešení – práce v terénu, vzdělávací akce, publikace atd.
Na základě výsledku monitoringu skladby rostlin a výskytu hmyzu bude z celého projektu zpracována výstupová zpráva.
Důležitou součástí projektu je začlenění do studijního systému ČZU. Na řešení projektu budou spolupracovat s odborníky ČZU i studenti. Jejich práce bude rámována vypsáním témat pro řešení diplomových prací magisterského studia a výstupová data budou použita pro řešení nejenom pro vědeckou publikační činnost, ale i pro experimentální výsledky diplomových prací.
Další možnosti pak nabízí monitoring druhové rozmanitosti hmyzu (především motýlů), pro jejichž výskyt bude zvýšená rostlinná biodiverzita významnou podporou. Spolupráce při monitoringu motýlí populace bude další součástí spolupráce s ČZU i v další části biotopu, kde byly Odborem ochrany prostředí MHMP zahájeny experimenty posilující rozmanitost motýlí populace.
e) Předpokládaný přínos projektu a dopad řešení v místě realizace
Projekt bude přínosem k rozvoji vegetační biodiverzity území přirozenou likvidacÍ nadměrného růstu travin pomocí pastvy koní. Celý experiment bude využit studenty ČZU k řešení diplomových prací jak směrem k vegetační biodiverzitě, tak k diverzitě populace hmyzu. Pokud by se ukázala tato údržba pro biodiverzitu biotopu prospěšná, bylo by v budoucnu možné rotačním systémem zajistit spásaní i dalších částí biotopu. Vzhledem ke značnému držení domácích koní v periferních lokalitách Prahy, budou tak projektové zkušenosti s pastevní údržbou biotopů využity i na dalších pozemcích.
f) Složení řešitelského týmu
vedoucí projektu
Ing. Cyril Neumann, Ph.D. (vedoucí úseku chovu koní ČZU, FAPPZ, katedra chovu hosp. zvířat)
členové týmu
Ing. Martina Janošíková, Ph.D. (úsek chovu koní)
Ing. Kristýna Petričáková (doktorand)
Ing. Pavla Vachová, Ph.D.
Ing. Martin Štrobl (fakulta životního prostředí, katedra ekologie)
Jezdecký spolek Jezdecké společnosti Ctěnice
mnohaletý partner Odboru ochrany prostředí MHMP při údržbě biotopu Ctěnické prameniště
Jezdecký spolek by byl garantem denního programu projektu. Vedle praktického zajištění celého projektu (oplocení pokusného pozemku elektrickým ohradníkem s kombinací pevných a přenosných sloupků a zajištění funkčnosti elektrického ohradníku) bude zajišťovat denní přítomnost koní, kteří budou na pokusné území přiváděni ze stájí JS Ctěnice. Ty jsou umístěny v zámeckém areálu (cca 400 m).
Jezdecký spolek bude současně garantem funkčnosti ohrazení tak, aby nedošlo k úniku koní mimo pokusné území. Na základě spolupráce s odborníky ČZU bude ale především prakticky zajišťovat zatížení pozemku vhodně zvoleným počtem koní tak, aby nedocházelo k rozsáhlejší devastaci pozemku a přirozené vegetace. Optimálně zvolený počet koní k velikosti prostoru by pak byl dalším důležitým výsledkem experimentu.
g) Perspektiva dalšího řešení vlastními prostředky
Pokud se ukáže pastva koní pro biodiverzitu území přínosem, projekt by mohl na pokusném pozemku pokračovat i v dalších letech se všemi uvedenými benefity jak pro ČZU, tak pro MHMP, ale i Jezdecký spolek (umožnění pastvy koní). Sledování vývoje vegetace by bylo prováděno v rámci bakalářských a magisterských prací studenty ČZU na základě metodik a zkušeností získaných při projektovém experimentu již bez dalších nákladů pro MHMP.
MHMP by pak zkušenosti získané při experimentu mohl využít i při údržbě dalších biotopů na pozemcích v majetku města. Cílem celého projektu je co nejpřirozenější a ekologickou cestou zastavit postupující sukcesi (postupný vývoj vegetace směrem k lesním biotopům) dalších biotopů a obnovit větší část postupně degradovaných lesostepních i mokřadních společenstev.
