Průvodním jevem parazitického způsobu života je omezený výběr zdrojů potravy, které jsou na hostiteli dostupné. Vši a všenky jsou obligátní parazité, obvykle prožijí celý svůj život na jednom jedinci. Nemají tak příliš na výběr a v průběhu evoluce se přizpůsobily využití dvou hlavních typů potravy – krve a kůže, případně jejích derivátů (srsti, peří). Nevýhodou takovéto specializace však je poměrně obtížná stravitelnost potravy, přičemž některé pro život parazita nezbytné živiny nejdou získat vůbec. Tyto problémy vši a všenky řeší spoluprací s mikroorganismy. Ty jim pomáhají jak se zpracováním potravy, tak s tvorbou látek, které z potravy nemohou získat, např. některých aminokyselin nebo vitamínů. Evolučně odvozenější všenky a vši si tyto mikroorganismy dokonce chovají ve specializovaných orgánech, tzv. mycetomech. Někteří z těchto mikrobů jsou již dobře prozkoumaní, o velké části z nich se toho však stále ví jen velmi málo. Obecně lze říci, že specializované skupiny (vši, všenky živící se peřím - péřovky) jsou v tomto ohledu prostudovány více než generalisté a stejně tak u mikroorganismů je pozornost soustředěna spíše na úzce specializované symbionty. O trávení všenek pak není známo téměř nic. V našem týmu se zabýváme výzkumem procesu trávení peří u péřovek. Soustředíme se na střevní mikrobiom, transkriptom, mapování proteáz a srovnávání všech těchto charakteristik u různých skupin péřovek. Připravujeme experimentální in vitro chovy péřovek, praktické využití získaných poznatků se nabízí např. při zpracování odpadního peří z chovů drůbeže. Výzkum v tomto okruhu probíhá ve spolupráci s Centrem infekčních nemocí zvířat (CINeZ) a Katedrou mikrobiologie, výživy a dietetiky FAPPZ ČZU, Illinois Natural History Survey (University of Illinois) a Okinawa Institute of Science and Technology.
