Všenky jsou vnější parazité ptáků a savců, kteří se v druhohorách vyvinuli z volně žijících pisivek, drobného hmyzu žijícího v hnízdech ptáků. Poté, co některé z nich ztratily křídla, se přizpůsobily parazitickému způsobu života a začaly se živit částmi těl svých nových hostitelů. V průběhu evoluce se pak dále rozšířily i na savce a úzce se potravně specializovaly – vyvinuly se z nich skupiny živící se pouze srstí, peřím nebo krví. U části všenek živících se krví se původní kousací ústní ústrojí přeměnilo na bodavě sací, takovým dnes říkáme vši. Dnešní vši a všenky jsou parazitickému způsobu života přizpůsobené tak extrémně, že pokud uhyne jejich hostitel, velmi často hynou s ním, mezi hostiteli se pak přenáší převážně přímým kontaktem.
Dlouhodobá koevoluce s hostiteli je jedním z důvodů, proč u jinak zdravých hostitelů obvykle nezpůsobují závažné zdravotní problémy - pokud by svého hostitele usmrtily, připravily by se o těžce nahraditelný zdroj potravy. Jako předmět výzkumu jsou tak spíše než svým veterinárním významem zajímavé svou unikátní biologií a příběhem evoluce. Naším výzkumem se snažíme k odhalení tohoto příběhu přispět.
Metody molekulární biologie přinášejí nové informace o vzájemných vztazích mezi jednotlivými skupinami všenek. Specifickou adaptací, na kterou zaměřujeme svou pozornost, je fragmentace mitochondriálních genomů. Mitochondriální genom je část genetické informace, kterou všechny organismy dědí po mateřské linii, obvykle je v každé buňce umístěn na jednom kruhovém chromozomu. Výjimku tvoří právě pisivky, vši a všenky, u kterých se mitochondriální chromozom fragmentuje. Zatímco u některých volně žijících pisivek se rozpadá na více různě tvarovaných menších chromozomů, u nejodvozenějších parazitických forem (vši, všenky živící se peřím) však až na 20 minichromozomů. Tyto chromozomy nemusí být vždy kruhové, u všenek je známá i heterochromosomie - výskyt kruhových a lineárních chromozomů v mitochondriích jedné buňky. Vši a všenky jsou jedinou známou skupinou organismů, kde se fragmentace mitochondriálních genomů vyskytuje v takové míře, nové poznatky týkající se tohoto jevu přitom mohou mít i potenciální využití v lidské medicíně. U lidí jsou poruchy mitochondriálního genomu známé jako příčiny vzácných, ale závažných dědičných onemocnění, všenky a vši tedy z tohoto hlediska představují ideální modelovou skupinu.
Významnou součástí tohoto výzkumného tématu jsou vlastní terénní sběry všenek se zaměřením na získávání vzorků vhodných pro celogenomové analýzy (high throughput sequencing). Vlastními kapacitami nebo v rámci spoluprací jsme schopni získat všenky ze všech světadílů. Součástí sběrů jsou i odchyty ptáků, nabízíme také možnosti spolupráce a sdílení kapacit pro terénní práci. Vedle Katedry veterinárních disciplín projekt probíhá ve spolupráci s Týmem pro výzkum termitů FTZ ČZU, Přírodovědeckou fakultou UK, Okinawa Institute of Science and Technology a Illinois Natural History Survey (University of Illinois) a je financován grantem GAČR 22-04386O „Koevoluce vší a všenek s jejich hostiteli a symbionty“.
