Katedra informačního inženýrství vznikla na podzim 1998 rozdělením katedry informatiky na dva subjekty, jako reakce na potřebu jednak specializované odborné výuky v inženýrském studijním oboru Informatika a současně hromadné výuky základů informatiky pro ostatní obory fakulty a školy. Těžiště práce Katedry informačního inženýrství leží v pedagogické činnosti. Katedra zajišťuje výuku v bakalářském, inženýrském a doktorském stupni studia na PEF i jiných fakultách.
Zaměření katedry
Pracovníci katedry se podílejí na výzkumných aktivitách a poradenství. Celkové výzkumné zaměření katedry se orientuje na následující tematické okruhy:
- metody zavádění informačních systémů,
- měření a hodnocení jakosti informačních systémů,
- objektové modelování,
- geografické informační systémy (GIS),
- expertní systémy,
- problematika e-learningu,
- umělá inteligence (AI),
- informační podpora okrajových zemědělských činností.
Jednotícím principem všech těchto tematických okruhů je možnost uplatnění metod zpracování dat a matematického modelování v agropotravinářském komplexu se zřetelem na specifické atributy zemědělského prostředí. Dalším jednotícím principem je zohlednění geografické povahy většiny zemědělských dat a potřeba hledat účinné nástroje pro jejich efektivní analýzu a využití při podpoře rozhodování vrcholového managementu.
Pedagogická činnost
Katedra informačního inženýrství vyučuje množství odborných informatických předmětů pro bakalářské a inženýrské studium na Provozně ekonomické fakultě a Technické fakultě ČZU. Část předmětů je vyučováno kompletně v anglickém jazyce.
Výzkumná činnost
Pedagogičtí pracovníci Katedry informačního inženýrství se podílejí na řešení úkolů výzkumného záměru na zpracování dat a matematické modelování v zemědělství i řešení grantů. Tématicky se jedná především o:
- koncepce rozvoje a metody budování universitních IS,
- vybrané aspekty distančního vzdělávání,
- otázky licenční politiky na SW produkty a služby,
- některá zobecnění v teorii měření,
- elektronický obchod,
- jakost a bezpečnost informačních systémů,
- mezinárodní normalizaci jakosti software,
- objektově orientovanée vývojovée prostředí,
- zhodnocení přínosů objektově orientovaného přístupu k modelování business procesů a business-proces reengineeringu,
- využití jazyka Smalltalk a objektových databází,
- přechod od konceptuálního modelu k návrhu softwarových objektů pomocí metodiky BORM,
- možnosti použití neuronových sítí pro rozhodování,
- logický a neuronový přístup k umělé inteligenci,
- použití neuronových sítí v kryptografii a v data mining,
- metody modelování znalostí,
- využití prostorových dat při správě území a regionálním rozvoji,
- geografickému modelování,
- multikriteriální klasifikace a modelování příznakového prostoru,
- některé aspekty zpracování obrazu jako nejrozšířenějšímu zdroji dat pro databáze GIS,
- expertní systémy pro pěstování žampionů a chov včel,
- expertní elementy zemědělských multimediálních systémů,
- problematika zpětné vazby v e-learningu.
