Katedra informačního inženýrství vznikla na podzim 1998 rozdělením katedry informatiky na dva subjekty, jako reakce na potřebu jednak specializované odborné výuky v inženýrském studijním oboru Informatika a současně hromadné výuky základů informatiky pro ostatní obory fakulty a školy. Těžiště práce Katedry informačního inženýrství leží v pedagogické činnosti. Katedra zajišťuje výuku v bakalářském, inženýrském a doktorském stupni studia na PEF i jiných fakultách.
Zaměření katedry
Pracovníci katedry se podílejí na výzkumných aktivitách a poradenství. Celkové výzkumné zaměření katedry se orientuje na následující tematické okruhy:
-
metody zavádění informačních systémů,
-
měření a hodnocení jakosti informačních systémů,
-
objektové modelování,
-
počítačová typografie,
-
geografické informační systémy pro podporu rozhodování,
-
expertní systémy,
-
problematika e-learningu,
-
aplikace umělé inteligence,
-
informační podpora okrajových zemědělských činností.
Jednotícím principem všech těchto tematických okruhů je možnost uplatnění metod zpracování dat a matematického modelování v agropotravinářském komplexu se zřetelem na specifické atributy zemědělského prostředí. Dalším jednotícím principem je zohlednění geografické povahy většiny zemědělských dat a potřeba hledat účinné nástroje pro jejich efektivní analýzu a využití při podpoře rozhodování vrcholového managementu.
Pedagogická činnost
Katedra informačního inženýrství vyučuje množství odborných informatických předmětů pro bakalářské a inženýrské studium na Provozně ekonomické fakultě a Technické fakultě ČZU. Část předmětů je vyučováno kompletně v anglickém jazyce.
Výzkumná činnost
Pedagogičtí pracovníci Katedry informačního inženýrství se podílejí na řešení úkolů výzkumného záměru na zpracování dat a matematické modelování v zemědělství i řešení grantů. Tématicky se jedná především o:
-
koncepce rozvoje a metody budování universitních IS,
-
vybrané aspekty distančního vzdělávání,
-
otázky licenční politiky na SW produkty a služby,
-
některá zobecnění v teorii měření,
-
elektronický obchod,
-
jakost a bezpečnost informačních systémů,
-
mezinárodní normalizaci jakosti software,
-
objektově orientovanée vývojovée prostředí,
-
zhodnocení přínosů objektově orientovaného přístupu k modelování business procesů a business-proces reengineeringu,
-
využití jazyka Smalltalk a objektových databází,
-
přechod od konceptuálního modelu k návrhu softwarových objektů pomocí metodiky BORM,
-
možnosti použití neuronových sítí pro rozhodování,
-
logický a neuronový přístup k umělé inteligenci,
-
použití neuronových sítí v kryptografii a v data mining,
-
metody modelování znalostí,
-
využití prostorových dat při správě území a regionálním rozvoji,
-
geografickému modelování,
-
multikriteriální klasifikace a modelování příznakového prostoru,
-
některé aspekty zpracování obrazu jako nejrozšířenějšímu zdroji dat pro databáze GIS,
-
expertní systémy pro pěstování žampionů a chov včel,
-
expertní elementy zemědělských multimediálních systémů,
-
problematika zpětné vazby v e-learningu.