Historie
Katedra existuje od obnovení lesnické fakulty v roce 1990. Do roku 2003 byla sdružena s dřevařským oborem pod názvem Katedra lesní těžby a zpracování dřeva. V roce 2003 byly založeny dvě nové katedry - Katedra lesní těžby a Katedra zpracování dřeva. Prvním a tedy zakládajícím vedoucím katedry byl do r. 2003 Prof. Ing. Ivan Roček, CSc. V roce 2016 byla katedra přejmenována na Katedru lesnických technologií a staveb.
Zaměření
Katedra lesnických technologií a staveb je základním pracovištěm pro studium lesního hospodářství a má též značný význam pro všechny studijní obory jak na Fakultě lesnické a dřevařské tak i pro ostatní fakulty České zemědělské univerzity.
Pedagogická činnost
V oborech lesnictví a lesní inženýrství jsou vyučovány základní předměty – Těžební a dopravní technologie I a II, Víceoperační technologie a Lesnická mechanizace. V jiných studijních programech jsou tyto předměty soustředěny do ucelených částí věnovaných těžebně - dopravním činnostem. Významnou oblastí pedagogické činnosti je výuka inženýrských staveb. Jde zejména o projektování, údržbu a kontrolu lesních a polních cest, optimalizaci dopravní sítě a dopravy jako takové. Pro ostatní fakulty přednášejí členové katedry základy lesního hospodářství (předmět je encyklopedického charakteru) a základy lesní výroby a techniky (předmět je zaměřen technicky a manažersky). Katedra je rovněž garantem praxí pro studenty po prvním ročníku a po ukončení ročníku čtvrtého. Po prvním ročníku je praxe je zaměřena převážně na seznámení se se základními pracemi v lesní těžbě a (těžba a manipulace dříví) a dopravě dříví. Druhá praxe se uskutečňuje v organizacích LH (LČR, akciové společnosti atd.) a je věnována řídícím a správním činnostem na nižších stupních řízení.
Výzkumná činnost
Výzkum je zaměřen na těžebně-dopravní technologie a jejich vliv na lesní ekosystémy se specializací na harvestorové technologie a lanovkové systémy. Studována je ekonomická, energetická a časová náročnost výroby při nasazení lesnické techniky, multikriteriální optimalizace technologií a sledování pracovní zátěže obsluhy. V tom existuje úzké propojení na IUFRO (International Union of Forest Research Organizations), což je nejvýznamnější světová organizace sdružující organizace zabývající se lesnickým výzkumem, kde je katedra zapojena jako koordinační pracoviště pro standardizaci metodik hodnocení environmentální šetrnosti technologií ve skupině 3.05.00 „Forest Operations Ecology“. Katedra je rovněž zapojena do výzkumu problematiky využívání obnovitelných zdrojů, zejména pokud jde o produkci a technologii zpracování dendromasy pro energetické účely a využitím standartu StanForD pro prvotní příjem a evidenci surového dříví při nasazení víceoperačních technologií, návrhem a tvorbou speciálních softwarových aplikací pro analýzu dat získaných dle standartu StanForD z víceoperačních strojů, sledováním fyziologické a psychické zátěže pracovníků v lesním provozu metodou Biofeedback s ohledem na křivku učení (learning curve) a pracovní zátěž (workload). V oblasti inženýrských staveb je výzkum zaměřen především na konstrukci lesních cest, zjišťování jejich současného technického stavu a vlivu cest na odtok vody a lesní prostředí. Studovány jsou i možnosti využití lesních cest k volnočasovým aktivitám, jako například k cykloturistice. Bližší přehled o výzkumných aktivitách lze získat z přehledu projektů a publikací, popřípadě na osobních stránkách jednotlivých členů katedry.
Zahraniční styky
Nejvyšší podíl zahraniční spolupráce je spojen s výzkumnými aktivitami. Nejčastější kontakty jsou realizovány s univerzitami, kde jsou obdobně odborně zaměřená pracoviště jako je naše, a to ve Zvolenu, Krakově, Varšavě, Lvově a Vídni. K mobilitám učitelů i doktorandů jsou využívány zejména k tomu určené programy. Celoevropský Erasmus a středoevropský CEEPUS, který je pro fakultu koordinován na naší katedře. Katedra pořádá pravidelně mezinárodní konference, zejména FORMEC (naposledy Kostelec nad Č. Lesy, 2009) a FORTECHENVI 2000, 2003 a 2008. Nyní je připravována konference FORTECHENVI 2013. Ve všech uvedených aktivitách jsou dále kromě shora uvedených udržovány stále živé styky s institucemi nebo osobami na lesnických školách v Padově, Reggio di Calabria (Itálie), Thessalonikách (Řecko), Lublani (Slovinsko), Novém Sadu (Bosna a Hercegovina), Zagrebu (Chorvatsko), Ispartě (Turecko), Brašově (Rumunsko), Ås (Norsko), Umeå, Uppsala (Švédsko), Helsinky, Joensu, Ähteri, Haemenlinna, Rovaniemi aj. (Finsko), Riga (Lotyšsko), Kaunas (Litva), Lvov (Ukrajina), Tharandt, Freissing (Německo), Ossiach (Rakousko), Dublin (Irsko), Brusel (Belgie), Tokio, Nagoja (Japonsko), Kuala Lumpur (Malajsie), Teherán (Írán), Stellenbosh (Jihoafrická republika), Nairobi (Keňa), a nepravidelné kontakty máme s mnoha jinými univerzitami, výzkumnými ústavy, vydavateli odborné literatury a výrobci lesnické techniky v uvedených i řadě jiných zemí, včetně obou Amerik a Austrálie.
