DEP - Demonstrační a experimentální pracoviště
vedoucí: doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., jursik@af.czu.cz, 224 382 608
je složeno z několika podsubjektů - jedná se o Demonstrační a pokusnou stáj, Akademický jezdecký klub, Libosad, Demonstrační a pokusný pozemek a Demonstrační a pokusné skleníky. Níže jsou uvedeny informace k jednotlivým pracovištím v rámci DEP.
DEP stáj
Úseková vedoucí: Ing. Ivana Gardiánová, Ph.D., gardianova@af.czu.cz, 224 382 579
Budova stáje byla relativně dlouho stavěna s měnícím se zaměřením a využitím. Nakonec zvítězil návrh na využití v podobě pokusné a demonstrační stáje pro hospodářská, ale i laboratorní zvířata. Provoz dříve v samostatné Demonstrační a pokusné stáji FAPPZ, nyní od ledna 2011 v součásti Demonstračního a experimentálního pracoviště - stáji byl zahájen (kolaudace) 4. listopadu 1998. DEP – stáj se nachází v areálu ČZU, na jejím západním okraji. První akreditace DPS jako uživatelskému zařízení byla Ústřední komisí pro ochranu zvířat (ÚKOZ) udělena na začátku roku 2001. Poslední akreditace byla udělena v roce 2007 na 5 let. Začátkem roku 2013 byla nově zrekonstruovaná stáj slavnostně otevřena a poslední akreditace byla udělena v roce 2022.
DEP – stáj se nachází v areálu ČZU, na jejím západním okraji za FLD/FŽP a vedle Hitech pavilonu FLD. Hlavní budova je členěna na dvě části. Demonstrační/výuková část stáje je určená pro výuku studentů v rámci učební praxe. Pokusná/experimentální část je zpravována katedrami FAPPZ, které zde provádějí experimentální činnost. V demonstrační části je jedna její polovina určena pro hospodářská zvířata a 2 k tomu uzpůsobené sekce jsou od sebe odděleny učebnou. Druhá část je členěna na 3 sekce (místnosti) a to pro exotické ptactvo, vodní živočichy (především sladkovodní akvarijní a jiné ryby) a uprostřed mezi těmito dvěma místnosti je místnost pro exotická + laboratorní + terarijní zvířata. V této části DEP-stáj je umístěna také výuková hala a míchárna krmiv. V experimentální části jsou prostory s technologiemi pro experimentální chov králíků, drůbeže, prasat, dále je zde primatologická laboratoř (v současné době s makaky rhesus), prostory pro laboratorní zvířata a vodní živočichy.
Zaměření pracoviště je orientováno převážně na demonstrační činnost, kdy během výuky jsou studenti seznamováni s různými plemeny a druhy zvířat a jejich chovem. Samozřejmostí náplně praxe je seznámení se s provozem ve stáji a s kompletním ošetřováním zvířat. Důležitou součástí manuálních prací spojených s praxí je i bezpečnost a ochrana při práci. Pracovní náplň během praxe studentů je zaměřena na péči o velká i malá hospodářská zvířata a exotická zvířata. Pokusná činnost je pak realizována převážně na různých genotypech a plemenech drůbeže, především kura domácího, dále pak králíků, myší, potkanů, prasat, popř. vodních živočichů.
Ve stáji jsou 3 kusy skotu plemen Jersey, Český červenostrakatý a v minulosti Česká červinka. Od roku 2022 je místo české červinky kříženka Belgického modrého a Holštýnského skotu. Mimo skotu jsou ve stáji malí přežvýkavci dalších druhů a plemen - ovce plemen charollais, šumavská, valašské ovce (genetický zdroj ČR) ovce a berani 4 linií (cenné stádo beranů v ČR). Z dalších druhů savců jsou zde ustájena prasata, většinou 5 plemen: prasnice pro demonstrační účely – přeštické černostrakaté prase (genetický zdroj ČR), pietrain, české bílé ušlechtilé, landrase a duroc. Z drůbeže jsou ve dvou rozdílných technologiích ustájení dle zaměření pokusů ustájena plemena nebo hybridní kombinace kura domácího či plemena. Jedná se např. o českou slepici zlatou kropenatou (genetický zdroj ČR), hedvábničky a několik hybridních kombinací Dominant. Z druhů zařazených do zájmových chovů např. morčata, potkani (jako mazlíčci či na pokusné účely) a další hlodavci (dle potřeby a požadavků). Z exotických zvířat do CITES zařazený druh drápkatých opiček (tamarín žlutoruký) a v experimentální části makak rhesus. Dále např. osmáci degu, veverka Prevostova a další druhy. Z dalších živočichů gekončíci noční, achatiny (oblovka) atd. a v samostatné místnosti 13 biotopových akvárií se sladkovodními organismy (především ryby, šneci, popř. krevety, ráčci).
O všechna zvířata se starají 3 zaměstnanci stáje, a v rámci Učební popř. Odborné praxe studenti různých oborů, především zootechnického zaměření, studujících na FAPPZ a dále pak v experimentální části zaměstnanci odborných kateder, kteří mají ve stáji přidělené místnosti, kde chovají zvířata pro pokusné účely. Kromě studentů FAPPZ se v DEP-stáj mohou praxe účastnit také studenti jiných fakult – FTZ, FLD, FŽP. Ve stáji se rovněž vyučuje řada odborných předmětů týkajících se chovu zvířat, etologie, etiky chovu zvířat atd. Studenti ostatních fakult, v rámci předmětů zaměřených na zemědělství a chov hospodářských zvířat, navštěvují v rámci odborných cvičení stáj a seznamují se s technologiemi chovu, nebo se zvířaty jako takovými. Mimo výuky a praxe pro studenty ČZU navštěvují DEP-stáj také studenti jiných univerzit, středních škol a v rámci exkurzí i děti mateřských a základních škol, popř. klienti různých center.
Stáj je umístěna za fakultami lesnickou a dřevařskou a fakultou životního prostředí, vedle Hi-tech pavilonu.
DEP – pozemek
Vedoucí: Ing. Jan Touš, tous@af.czu.cz, 224 382 609
Demonstrační a pokusný pozemek byl založen v roce 1978. Pozemek má rozlohu cca 7 ha, z toho cca 5 ha činí orná půda. Zbytek jsou trvalé kultury (sady, vinice, trvalé travní porosty, atd.), cesty a budovy. Část plochy (cca 2000 m2) je obhospodařována společně s FTZ (demonstrace subtropických rostlin) a FŽP. Základní funkcí DEP pozemku je demonstrace tradičních i méně rozšířených plodin, plevelů, chorob, škůdců, technologií pěstování, strategií ochrany, atd. Vedle těchto demonstračních ploch je na pracovišti umístněna celá řada pokusů, meteorologická, hydropedologická a fenologická stanice, atd. Pokusy zde probíhající mají obvykle úzký vztah k výuce a jsou studentům v rámci teoretických i praktických předmětů prezentovány. Většina pokusů probíhajících na pracovišti je koordinována katedrami fakulty, především KARP, KAVR, KZ, KOR, KVZ a KPOP. Jedná se především o pokusy zaměřené na výživu rostlin (deficience základních makroprvků ve výživě rostlin, využití čistírenských kalů ve výživě rostlin, atd.) ochranu rostlin (způsoby regulace problematických škodlivých organizmů, včetně studia jejich biologie), technologie pěstování pícnin a meziplodin, řez ovocných stromů, atd. Většina pokusů probíhá za podpory nejrůznějších grantů, či smluvního výzkumu. Na zakládání vedení, hodnocení a zpracování výsledků těchto pokusů pracuje v rámci disertačních, diplomových či bakalářských prací řada studentů.
Akademický jezdecký klub
Vedoucí úseku: Ing. Lucie Starostová, tel. 737 701 083
Adresa: Praha 6 – Suchdol, PSČ 166 00, Dvorská 1
Stoupající popularita jezdeckého sportu a rozmanitost jezdeckých disciplín, rostoucí počet koní, chovatelů, majitelů, stájí a jízdáren vyžaduje systém vzdělávání ve studijních plánech. K tomu velkou mírou přispívá jízdárna a její Akademický jezdecký klub, umístěný v historickém Brandejsově statku nedaleko univerzity. Jezdecký klub (JK) byl založen koncem 80. let 20. století, zpočátku bez koní, později s vypůjčenými koňmi od různých majitelů. Po roce 1990 došlo k zásadním změnám – začala výuka studentů ČZU a klub se přestěhoval do zrekonstruované stáje v Brandejsově statku. V současné době je k dispozici ustájení v klasické zděné stáji, boxové, pro 12 koní a venkovní boxy pro 7 koní. Plemenná příslušnost zdejších koní je rozmanitá vzhledem výukovým potřebám-sedlové disciplíny, zápřah, hipoterapie. Zastoupení zde má český teplokrevník, slovenský teplokrevník, anglický plnokrevník, starokladrubský kůň, norický kůň, hafling, huculský kůň a welsh part bred. K welfare koní přispívají výběhy a pastviny o rozloze 4 hektarů, kde koně tráví každý den několik hodin, podle počasí a jejich dalšího programu. Pro studenty univerzity je v areálu realizována praktická výuka a cvičení mnoha předmětů všech fakult-Jezdectví a vozatajství, Praktické využití koní v hiporehabilitaci, Chov koní, Základy chovu koní a jezdectví, Etologie zvířat, Základy chovu zvířat, Chov zvířat a další. Probíhají zde učební i odborné praxe, kdy se studenti seznamují s celodenní péčí o koně, která zahrnuje krmení a jeho přípravu, ošetřování, pohybování koní, asistenci při výcviku koní a jezdců, údržbu areálu a organizování víkendových služeb spolu s členy klubu. Pracoviště je využíváno také jako vědecko-výzkumná základna v oblasti chovu koní, v parazitologie, výživy, etologie, fyziologie zátěže pohybového aparátu a stájového prostředí. Jízdárna je také otevřena široké veřejnosti, kdy se členové klubu věnují nejen základnímu výcviku, ale také rekreačnímu ježdění a sportu. Dále organizují vyjížďky pro děti do blízké přírody, hipoterapii pro děti z mateřských škol a pořádají nebo spolupořádají osvětové a sportovní akce (Den koní, Masopust, Světélkový průvod, oslavy svatého Martina, Suchdolské jezdecké hry). Ve spolupráci s Katedrou chovu hospodářských zvířat a Českou jezdeckou federací jsou každoročně zařazeny do kalendáře Zkoušky základního výcviku jezdce a Zkoušky instruktora jezdectví. Zázemí pro všechny tyto aktivity splňuje veškeré požadavky-venkovní jízdárna o rozměru 30m x 50m, krytá hala 20m x 40m s moderním povrchem ze speciální písku a geotextilie, malá krytá hala a stodoly na uskladnění krmiva a steliva. Není zapomenuto ani na zázemí pro studenty, jezdce a návštěvníky-k dispozici je šatna, sociální zařízení se sprchou, kuchyňka a klubovna. Vzhledem ke vzdálenosti stáje od kolejí a menzy ČZU – 10 minut pěšky, nebo jedna stanice autobusem, je areál Brandejsova statku velmi dobře dostupný.
V prostorách Brandejsova statku působí Akademický jezdecký klub.
DEP - skleníky
Vedoucí úseku: Petr Jůza, tel. 224 382 886
Skleníky byly postaveny v roce 1968, byly přiděleny jednotlivým katedrám FAPPZ. Využití skleníků se měnilo podle potřeb kateder. V roce 2003/2004 byly 2 skleníky nově rekonstruovány, v současné době probíhá rekonstrukce a přestavba dalších skleníků. Skleníky jsou kójové (500 m2), stolové (300 m2) a s volnou půdou (240 m2).
Ve sklenících je realizovaná výuka týkající se pěstování květin pokojových, venkovních, zahradních, léčivých a dalších. Praxe zde absolvují především studenti zahradnického oboru. Seznamují se s výsevy rostlin, jejich předpěstováním, vegetativním množením, technologiemi pěstování a ošetřování květin a zelenin, s ochranou proti chorobám a škůdcům. Skleníky využívají k výuce některé katedry, především KZ. Vedle toho zde probíhá výzkum mnoha dalších kateder (KAVR, KARP, KPOP, KGŠ, KOR) a jsou zde řešeny bakalářské, diplomové a disertační práce. Personál DEP skleníků zajišťuje nepřetržitý všeobecný provoz skleníků, péči o rostliny po celý rok, včetně víkendů a svátků a zajišťuje praktickou výuku studentů během praxí. Část ploch skleníků je spravována katedrami, tyto plochy jsou využívány katedrami převážně pro výzkumné účely. Ostatní plochy spravují DEP skleníky přímo. Tyto plochy mají několik funkcí. Slouží pro odbornou praxi studentů zahradnických oborů. Studenti se zde učí základním zahradnickým dovednostem při pěstování rostlin (výsevy, řízkování, sázení, atd.) a aranžování živých i suchých květin (zaučují se speciálně pro provádění vazby dušičkové, adventní a vánoční). Výpěstky a výrobky jsou pro zájemce nabízeny k prodeji. O část napěstovaných rostlin bývá velký zájem (hlavně sadba zelenin, letniček a balkonových květin). Některé druhy květin určených pro ukázku (při výuce) jsou využívány i k prodeji řezaných květů (orchideje, Alstroemeria, Freesia, Zantedeschia, Strelitzia, Anthurium, atd.). DEP skleníky se podílejí také na výzdobě interiérů ČZU, především FAPPZ, jak formou dodávání a aranžování pokojových rostlin, tak i řezaných čerstvých květin nebo vazby z květin sušených. Ve sklenících funguje také poradenská činnost pro odbornou i širokou veřejnost, zejména pak pro nakupující.
DEP - Libosad
vedoucí úseku - Petr Jůza, tel. 224 382 886
Libosad je pracoviště sloužící k rozvoji výuky a výzkumu v oboru zahradní a krajinářské architektury. Svojí koncepcí zahrnuje problematiku okrasných výsadeb z pohledu zahradně krajinářského, technologie pěstování a tematického použití. Areál libosadu zahrnuje plochu 2,5 ha. Celková plocha je rozdělena na 22 tematických celků, v nichž je diferencovaně použit vybraný sortiment rostlin a uplatněny i variabilní technologie pěstování a funkční hlediska (estetická, obytná a ekologická). Libosad, který v obecném významu označuje barokní zahradu nebo park soukromého (odpočinkového nebo i reprezentačního) charakteru, začal vznikat na základě projektového návrhu prof. Ing. Jiřího Marečka, CSc. v roce letech 2007. Od roku 2012 se stal libosad součástí DEP a od roku 2013 je libosad zpřístupněn veřejnosti. K úplnému dokončení libosadu (vodní prvek a amfiteátr) došlo v roce 2015.
Celkový počet použitých taxonů se pohybuje v rozmezí 700 - 900 taxonů dřevin a 300 – 400 taxonů trvalek. Přes takto široké druhové zastoupení se nejedná o pouhou sortimentální sbírku rostlin, ale komplexnosti pojetí jako výukového prostoru odpovídá jednak navržená koncepce včetně náplně a jednak vlastní prostorové uspořádání. Prostor svým charakterem zajišťuje možnosti výuky především sadovnické a krajinářské kompozice, systémy sídelní zeleně, systémy krajinné zeleně, sadovnická dendrologie a sadovnické květinářství, ošetřování dřevin, tvorba zeleně, údržba zeleně a celkové pojetí systému zahradnické činnosti.
