Projekt Pátrač2: Evaluace a zvýšení úrovně připravenosti pátracích týmů využívaných při pátrání po pohřešovaných osobách v terénu
Registrační číslo: VK01020018
Hlavní řešitelka: Ing. Ivona Svobodová, PhD.
Úvod
Projekt se zaměřuje na studium fyzických a psychických možností koně zapojeného do projektu Pátrač, na stanovení fyzických a psychických hranic koně v závislosti na reliéfu prohledávané oblasti a na inventarizaci možností jak členů jízdních oddílů Policie ČR, tak případných dobrovolných jezdců z řad veřejnosti.
Spolehlivost a kvalita pátrací akce je do velké míry závislá na metodologii práce pátracího týmu a velmi úzce souvisí s úrovní fyzické a psychické odolnosti týmu tvořeného člověkem a zvířetem (Rooney et al., 2004). Pátrací kynologický tým je vystaven při hledání pohřešovaných osob stresovým faktorům jako je neznámé prostředí, transport, klimatické a povětrnostní podmínky, hluk, další zvířata nasazená do pátrání, pro lidskou část týmu může představovat stresor i očekávání úspěchu při akci (Beerda et al., 1998; Pastore et al., 2011; Hennessy et al., 2013). Ačkoliv jsou týmy k nasazení na pátracích akcích připravovány a následně testovány, je nutné vzít v potaz všechny faktory, které tým mohou ovlivnit, ke kterým se přidává samotná fyzická zátěž při pátrání. Stres sebou přináší různé fyziologické změny doprovázející tzv. obecný adaptační syndrom, kdy jsou aktivovány stresové dráhy, dráha sympato-adreno-medulární (SAM) a dráha zahrnující hypotalamus, hypofýzu a kůru nadledvin (HPA). Na fyziologické úrovni dochází při aktivaci stresových drah ke zvýšení dechové a srdeční frekvence, zvýšení krevního tlaku a uvolnění stresových hormonů jako je glukokortikoid kortizol. Pokud tělo nedokáže kompenzovat následky stresu, přechází do stádia vyčerpání, kdy se snižuje spolehlivost týmu při hledání pohřešovaných osob. Při monitoringu stresové zátěže je třeba brát v potaz, že produkce stresových hormonů typu kortizolu není vždy v pozitivním vztahu s behaviorálními stresovými příznaky (Rooney et al., 2007; Boissy et al., 2007). Je velmi složité určit stres způsobený fyzickou námahou a vyčerpáním pomocí změn v chování, z tohoto důvodu je nutný výzkum fyziologických změn během námahy při pátrání pomocí hormonálních markerů a sledováním fyziologických změn jako je teplota tělesného jádra, dechová a srdeční frekvence a ověření kognitivních schopností psů po zátěži experimentálními testy (Beerda et al., 1999). Ke sledování hormonálních markerů akutního stresu je možné využít přímé invazivní metody sledování v krvi, odběr krve je však invazivní procedura, která vyžaduje zaškolenou a k tomuto úkonu způsobilou osobu. Pokud je zvíře uvyklé odběru slin, jedná se o metodu neinvazivní, která poskytuje srovnatelné výsledky (Peetres et al., 2013). Koncentrace salivárního kortizolu se u psů pohybují v rozmezí 7-12 % hodnot hormonu v krevní plazmě. Jedná se o biologicky aktivní bezproteinovou plazmatickou frakci, která je biologicky aktivní. Proto měření salivárního kortizolu představuje lepší metodu pro sledování adrenokortikální funkce než měření sérového kortizolu (Vincenc and Michell, 1992).
Kortizol, hlavní stresový hormon, odpovídá za okamžitou energii, která je nutná pro aktivaci organizmu v určité situaci. Pokud je stres jiného než fyzického původu a je navíc chronický, tedy dlouhodobý, koncentrace kortizolu budou zcela odlišné, neboť si organismu vytváří určitou odolnost. Je známo, že odolnost vůči stresu nemůže být plně vysvětlena jedním neurobiologickým markrem, ale spíše interakcí více biomarkerů (Ozbay et al., 2008; Orosio et al., 2016). Pro přesnější interpretaci výsledků se nabízí propojení hodnot jak kortizolu, tak hormonu oxytocinu. Oxytocin je neuropeptid se širokým efektem, z nichž jednou je regulace stresu. Tento hormon umožnuje detailní náhled do mechanismu sociálního chování (Lürzel et al., 2020) i získání odpovědí při vzájemných interakcí člověka a zvířete. Vzhledem k tomu, že oxytocin v průběhu stresové zátěže ovlivňuje koncentrace kortizolu (Pierrehumbal et al., 2012), je propojení analýz obou hormonů vhodné ke správné intepretaci získaných výsledků. Obdobně jako salivární kortizol psů, i salivární oxytocin byl validován jako vhodná neinvazivní metoda informující o vzájemné regulaci HPA - oxytocin (Mac Lean et al., 2018).
Metodika
Řešení projektu bude spočívat především v implementaci členů hipologických oddílů Policie ČR do programu Pátrač. Bude řešena inventarizace koní v jednotlivých střediscích a jejich dojezdové možnosti na území celé ČR.
Dále bude vypracován postup pro zapojení dobrovolných pomocníků z řad hipologické veřejnost, kteří by byli ochotní se do systému Pátrač zapojit. Budou sestaveny podmínky praktické zkoušky a její formy, které by prověřily možnou efektivitu dobrovolníka jezdce a jeho koně.
V projektu budou pomocí sledování hladiny slinného kortizolu sledovány fyzické a psychické možnosti koně tak, aby byla zvolena optimální délka pro zapojení dvojice do pátrací akce. To vše bude porovnáváno s náročností terénu a na základě aplikace Pátrač se vzdálenostmi, které dvojice při pátrání absolvuje. Veškerý slinný kortizol je odebírán neinvazivní metodou prověřenou již při předcházejících projektech pomocí stájového udidla, které kůň bez problémů přijímá.
