Řešené projekty

Porovnání charakterových a kognitivních schopností plemen koní vzhledem k jejich využitelnosti v jednotkách městské a státní jízdní policie

Úsek chovu koní katedry chovu hospodářských zvířat úzce spolupracuje s hipologickými útvary Policie ČR a Městských policií Praha, Pardubice a Ostrava na měření stressu na základě hladiny slinného kortizolu. Snahou je zjistit, zda by mohl slinný kortizol přispět k výběru koní vhodných pro policejní práci.

Posouzení kvality zdravotního stavu a kvality masa brojlerových kuřat v závislosti na jejich výživě

Katedra chovu hospodářských zvířat navázala spolupráci s firmou Delacon v oblasti posuzování kvality produkce vepřového a drůbežího masa. 

Tato konkrétní studie je zaměřena na posouzení zdravotního stavu (prostřednictvím hematologických a biochemických parametrů krve) a zhodnocení vybraných parametrů kvality masa ve vztahu k výživě brojlerových kuřat. 

Hodnocení produkce vajec vybraných užitkových hybridů slepic nosného typu

Katedra chovu hospodářských zvířat dlouhodobě spolupracuje s českou šlechtitelskou firmou Dominant Genetika s.r.o., která se od svého začátku zabývá šlechtěním a rozmnožováním slepic nosného a kombinovaného typu. V rámci spolupráce se jedná především o hodnocení užitkovosti a kvality produkce genetického materiálu ve standardních chovatelských podmínkách, v různých systémech chovu.

Projekt Pátrač2: Evaluace a zvýšení úrovně připravenosti pátracích týmů využívaných při pátrání po pohřešovaných osobách v terénu 

Registrační číslo: VK01020018

Hlavní řešitelka: Ing. Ivona Svobodová, PhD.

Úvod

Projekt se zaměřuje na studium fyzických a psychických možností koně zapojeného do projektu Pátrač, na stanovení fyzických a psychických hranic koně v závislosti na reliéfu prohledávané oblasti a na inventarizaci možností jak členů jízdních oddílů Policie ČR, tak případných dobrovolných jezdců z řad veřejnosti.

Spolehlivost a kvalita pátrací akce je do velké míry závislá na metodologii práce pátracího týmu a velmi úzce souvisí s úrovní fyzické a psychické odolnosti týmu tvořeného člověkem a zvířetem (Rooney et al., 2004). Pátrací kynologický tým je vystaven při hledání pohřešovaných osob stresovým faktorům jako je neznámé prostředí, transport, klimatické a povětrnostní podmínky, hluk, další zvířata nasazená do pátrání, pro lidskou část týmu může představovat stresor i očekávání úspěchu při akci (Beerda et al., 1998; Pastore et al., 2011; Hennessy et al., 2013). Ačkoliv jsou týmy k nasazení na pátracích akcích připravovány a následně testovány, je nutné vzít v potaz všechny faktory, které tým mohou ovlivnit, ke kterým se přidává samotná fyzická zátěž při pátrání. Stres sebou přináší různé fyziologické změny doprovázející tzv. obecný adaptační syndrom, kdy jsou aktivovány stresové dráhy, dráha sympato-adreno-medulární (SAM) a dráha zahrnující hypotalamus, hypofýzu a kůru nadledvin (HPA). Na fyziologické úrovni dochází při aktivaci stresových drah ke zvýšení dechové a srdeční frekvence, zvýšení krevního tlaku a uvolnění stresových hormonů jako je glukokortikoid kortizol. Pokud tělo nedokáže kompenzovat následky stresu, přechází do stádia vyčerpání, kdy se snižuje spolehlivost týmu při hledání pohřešovaných osob. Při monitoringu stresové zátěže je třeba brát v potaz, že produkce stresových hormonů typu kortizolu není vždy v pozitivním vztahu s behaviorálními stresovými příznaky (Rooney et al., 2007; Boissy et al., 2007). Je velmi složité určit stres způsobený fyzickou námahou a vyčerpáním pomocí změn v chování, z tohoto důvodu je nutný výzkum fyziologických změn během námahy při pátrání pomocí hormonálních markerů a sledováním fyziologických změn jako je teplota tělesného jádra, dechová a srdeční frekvence a ověření kognitivních schopností psů po zátěži experimentálními testy (Beerda et al., 1999). Ke sledování hormonálních markerů akutního stresu je možné využít přímé invazivní metody sledování v krvi, odběr krve je však invazivní procedura, která vyžaduje zaškolenou a k tomuto úkonu způsobilou osobu. Pokud je zvíře uvyklé odběru slin, jedná se o metodu neinvazivní, která poskytuje srovnatelné výsledky (Peetres et al., 2013). Koncentrace salivárního kortizolu se u psů pohybují v rozmezí 7-12 % hodnot hormonu v krevní plazmě. Jedná se o biologicky aktivní bezproteinovou plazmatickou frakci, která je biologicky aktivní. Proto měření salivárního kortizolu představuje lepší metodu pro sledování adrenokortikální funkce než měření sérového kortizolu (Vincenc and Michell, 1992). 

Kortizol, hlavní stresový hormon, odpovídá za okamžitou energii, která je nutná pro aktivaci organizmu v určité situaci. Pokud je stres jiného než fyzického původu a je navíc chronický, tedy dlouhodobý, koncentrace kortizolu budou zcela odlišné, neboť si organismu vytváří určitou odolnost. Je známo, že odolnost vůči stresu nemůže být plně vysvětlena jedním neurobiologickým markrem, ale spíše interakcí více biomarkerů (Ozbay et al., 2008; Orosio et al., 2016). Pro přesnější interpretaci výsledků se nabízí propojení hodnot jak kortizolu, tak hormonu oxytocinu. Oxytocin je neuropeptid se širokým efektem, z nichž jednou je regulace stresu. Tento hormon umožnuje detailní náhled do mechanismu sociálního chování (Lürzel et al., 2020) i získání odpovědí při vzájemných interakcí člověka a zvířete. Vzhledem k tomu, že oxytocin v průběhu stresové zátěže ovlivňuje koncentrace kortizolu (Pierrehumbal et al., 2012), je propojení analýz obou hormonů vhodné ke správné intepretaci získaných výsledků.  Obdobně jako salivární kortizol psů, i salivární oxytocin byl validován jako vhodná neinvazivní metoda informující o vzájemné regulaci HPA - oxytocin (Mac Lean et al., 2018).

Metodika

Řešení projektu bude spočívat především v implementaci členů hipologických oddílů Policie ČR do programu Pátrač. Bude řešena inventarizace koní v jednotlivých střediscích a jejich dojezdové možnosti na území celé ČR.

Dále bude vypracován postup pro zapojení dobrovolných pomocníků z řad hipologické veřejnost, kteří by byli ochotní se do systému Pátrač zapojit. Budou sestaveny podmínky praktické zkoušky a její formy, které by prověřily možnou efektivitu dobrovolníka jezdce a jeho koně.

V projektu budou pomocí sledování hladiny slinného kortizolu sledovány fyzické a psychické možnosti koně tak, aby byla zvolena optimální délka pro zapojení dvojice do pátrací akce. To vše bude porovnáváno s náročností terénu a na základě aplikace Pátrač se vzdálenostmi, které dvojice při pátrání absolvuje. Veškerý slinný kortizol je odebírán neinvazivní metodou prověřenou již při předcházejících projektech pomocí stájového udidla, které kůň bez problémů přijímá.

Údržba přirozené vegetace nelesního biotopu pomocí pastvy koní – 2. část

a) Výchozí stav problému a místo realizace

Lokalita je v majetku MHMP - Ctěnické prameniště – obr. č. 1, správce Odbor ochrany prostředí

Návrh projektu navazuje na zahájenou spolupráci mezi odborem ochrany prostředí MHMP a ČZU, která byla zahájena na podzim roku 2022. Lokalita Ctěnické prameniště byla založena MHMP cca před 14 lety s cílem zajistit na území Prahy prostor pro hnízdiště ptactva.

Ctěnické prameniště je na území Prahy unikátním prostorem s velmi bohatým pramenem vody bez výrazného lesního zázemí. Prameniště napájí Ctěnický potok, který ústí do Ctěnického rybníka a dále pak po cca 4 km ústí do Vinořského potoka.

Původně intenzivně zemědělsky využívaný a násilně rekultivovaný prostor prameniště byl na konci první dekády nového tisíciletí (2008) zbaven rozsáhlého odvodnění a tím byla lokalitě navrácena původní podoba s vodotečí a mokřadem. Revitalizované území cca 13 ha bylo pak ponecháno přirozenému vegetačnímu vývoji. Po dvou letech (v roce 2010) byla, kvůli stížnostem obyvatel Ctěnic (rozsáhlý polet plevelů), plocha přiléhající k Bohdanečské ulici zatravněna lučním porostem a následně svěřena do péče Jezdeckému spolku Jezdecké společnosti Ctěnice k pastvě koní.

Od roku 2009 pak bylo započato s monitoringem vývoje vegetace. Vegetace je sledována ve třech transektech ve směru od Bohdanečské ulice na severní okraj biotopu. Tyto transekty tak prochází celým územím biotopu, které je rozčleněno do úseků: zatravněná plocha, ekoton, hydfrofilní stanoviště, mezofilní stanoviště a dubová výsadba.

V průběhu let se ukázalo, že vegetace na území mezofilního stanoviště je vytlačována expanzí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a navíc zde významně expanduje zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Na uvedeném území by bez zásahu došlo s největší pravděpodobností k rozsáhlé vegetační invazi těchto druhů.

b) Věcný popis navrhovaného problému

Vzhledem k ekologicky velmi citlivému prostředí lokality je pastva jediným přirozeným zásahem proti expanzivnímu zarůstání biotopu prameniště. Údržba prostoru pomocí pastvy koní je základním cílem projektu. V České republice již máme zkušenosti s podobnými způsoby údržby krajiny. ČZU spolupracuje osm let se společností Česká krajina. V bývalém vojenském prostoru Milovice je biotop spásán stádem exmoorských pony. Ukazuje se, že biodiverzita území se v průběhu let výrazně zvýšila jak v oblasti vegetace, tak v populacích hmyzu. Na mnoha místech biotopu se tak vyskytly i rostliny v monitorovaném území po mnoho let neviděné.

Na základě zahájeného projektu byly v lokalitě vymezeny dva výběhy o výměře cca 2 x 0,5 ha (obr. č. 2). Oba výběhu zasahují do dvou již před 14 lety vytyčených tangent, které jsou určeny pro monitoring botanické biodiverzity. Třetí srovnávací tangenta je ponechána v původním stavu.

Experiment byl ale zahájen až na sklonku roku 2022 (druhá polovina října) a tak by díky pokračování projektu bylo ve 2. části možné provádět monitoring biodiverzity území i v roce 2024 (31.12. konec experimentu).

Současně probíhající projekt (č. 175/2022) vypustil z finančních důvodů kontrolu hmyzí biodiverzity.

Řešitelé by proto mohli do projektových výsledků zahrnout i monitoring hmyzí biodiverzity. První srovnávací sběry a pozorování aktivity hmyzu bude uskutečněno v průběhu léta 2023, díky souběžně probíhajícím experimentům v okolí uvedené lokality pracovníky fakulty životního prostředí. 

Monitoring skladební změny vegetace bude sledován v průběhu celého roku 2024. Toto vegetační období již významně napoví o změně struktury vegetace. Monitoring vegetační skladby se bude podle plánu opírat o výsledky projektu Údržba přirozené vegetace nelesního biotopu pomocí pastvy koní č. 175/2022.

Rozdělení projektu do etap:

1.           zahájení projektu 31. prosince 2023

Na základě výstupní zprávy projektu (č. 175/2022) o změně struktury biodiverzity na pasených pozemcích.

2.           březen 2024

1. vyhodnocení - porovnání stavu obou pozemků v zimním období využívaných a nevyužívaných k pastvě a pohybu koní.

3.           duben – červen 2024

Pokračování denní pastvy dvou skupin koní (menší 2-3 koně a větší 5-6 koní) na obou oplocených území. Současně na přelomu května a června zahájení monitoringu výskytu především motýlů – 1. vyhodnocení výskytu hmyzu.

6.           červen 2024

2. vyhodnocení skladby rostlin – monitoring výskytu blanokřídlého hmyzu – 2. vyhodnocení výskytu hmyzu. Srovnání se stavem přirozeně zarůstajícími plochami biotopu prameniště.

7.           červenec – prosinec 2024

Denní pastva 4-6 koní na obou oplocených území.

3. vyhodnocení celého projektu a porovnání s porostem v bezzásahových částech biotopu prameniště.

Ukončení projektu prosinec 2024.

d) Výstupy řešení – práce v terénu, vzdělávací akce, publikace atd.

Na základě výsledku monitoringu skladby rostlin a výskytu hmyzu bude z celého projektu zpracována výstupová zpráva.

Důležitou součástí projektu je začlenění do studijního systému ČZU. Na řešení projektu budou spolupracovat s odborníky ČZU i studenti. Jejich práce bude rámována vypsáním témat pro řešení diplomových prací magisterského studia a výstupová data budou použita pro řešení nejenom pro vědeckou publikační činnost, ale i pro experimentální výsledky diplomových prací.

Další možnosti pak nabízí monitoring druhové rozmanitosti hmyzu (především motýlů), pro jejichž výskyt bude zvýšená rostlinná biodiverzita významnou podporou. Spolupráce při monitoringu motýlí populace bude další součástí spolupráce s ČZU i v další části biotopu, kde byly Odborem ochrany prostředí MHMP zahájeny experimenty posilující rozmanitost motýlí populace.

e) Předpokládaný přínos projektu a dopad řešení v místě realizace

Projekt bude přínosem k rozvoji vegetační biodiverzity území přirozenou likvidací nadměrného růstu travin pomocí pastvy koní. Celý experiment bude využit studenty ČZU k řešení diplomových prací jak směrem k vegetační biodiverzitě, tak k diverzitě populace hmyzu. Pokud by se ukázala tato údržba pro biodiverzitu biotopu prospěšná, bylo by v budoucnu možné rotačním systémem zajistit spásaní i dalších částí biotopu. Vzhledem ke značnému držení domácích koní v periferních lokalitách Prahy, budou tak projektové zkušenosti s pastevní údržbou biotopů využity i na dalších pozemcích.

f) Složení řešitelského týmu

vedoucí projektu

Ing. Cyril Neumann, Ph.D. (vedoucí úseku chovu koní ČZU, FAPPZ, katedra chovu hosp. zvířat)

členové týmu

Ing. Martina Janošíková, Ph.D. (katedra chovu hosp. zvířat, úsek chovu koní)

Ing. Pavla Vachová, Ph.D. (katedra botaniky a fyziologie rostlin)

Ing. Martin Štrobl (fakulta životního prostředí, katedra ekologie)

g) Externí spolupracovníci a jejich podíl na projektu

Jezdecký spolek Jezdecké společnosti Ctěnice

mnohaletý partner Odboru ochrany prostředí MHMP při údržbě biotopu Ctěnické prameniště

Jezdecký spolek by byl, stejně jako v projektu č. 175/2022, garantem denního programu projektu. Vedle praktického zajištění celého projektu (údržby oplocení pokusného pozemku elektrickým ohradníkem s kombinací pevných a přenosných sloupků a zajištění funkčnosti elektrického ohradníku) bude zajišťovat denní přítomnost koní, kteří budou na pokusné území přiváděni ze stájí JS Ctěnice. Ty jsou umístěny v zámeckém areálu (cca 400 m).

Jezdecký spolek bude současně garantem funkčnosti ohrazení tak, aby nedošlo k úniku koní mimo pokusné území. Na základě spolupráce s odborníky ČZU bude ale především prakticky zajišťovat zatížení pozemku vhodně zvoleným počtem koní tak, aby nedocházelo k rozsáhlejší devastaci pozemku a přirozené vegetace. Optimálně zvolený počet koní k velikosti prostoru by pak byl dalším důležitým výsledkem experimentu.

h) Perspektiva dalšího řešení vlastními prostředky

Pokud se ukáže pastva koní pro biodiverzitu území přínosem, projekt by mohl na pokusném pozemku pokračovat i v dalších letech se všemi uvedenými benefity jak pro ČZU, tak pro MHMP, ale i Jezdecký spolek (umožnění pastvy koní). Sledování vývoje vegetace by bylo prováděno v rámci bakalářských a magisterských prací studenty ČZU na základě metodik a zkušeností získaných při projektovém experimentu již bez dalších nákladů pro MHMP.

MHMP by pak zkušenosti získané při experimentu mohl využít i při údržbě dalších biotopů na pozemcích v majetku města. Cílem celého projektu je co nejpřirozenější a ekologickou cestou zastavit postupující sukcesi (postupný vývoj vegetace směrem k lesním biotopům) dalších biotopů a obnovit větší část postupně degradovaných lesostepních i mokřadních společenstev.