Zaměření
Katedra myslivosti a lesnické zoologie má několik hlavních směrů, kterými se její členové ubírají. Na katedře působí několik pracovníků zabývajících se mysliveckým managementem (doc. Hanzal), prostorovou aktivitou zvěře a populační dynamikou zvěře (prof. Červený, prof. Koubek, Ing. Ježek, Ph.D., doc. Kušta), magnetickou orientací zvěře a zvířat (prof. Burda, doc. Hart, Ing. Nováková, Ph.D.), a zoologií obratlovců (doc. Farkač).
Pedagogická činnost
Katedra zajišťuje výuku široké, avšak specializované palety předmětů zoologické a myslivecké povahy. Základ výuky tvoří předměty, které se týkají mysliveckého managementu (Péče o zvěř a životní prostředí, Management myslivosti, Myslivecká kynologie, Obornictví a bažantnictví, Sokolnictví, Lovectví, Střelectví a balistika, Plánováni a typologie honiteb, Lesnické a myslivecké stavby, Řízení mysliveckých organizací, Myslivecké plánování a kontrolní systémy v myslivosti). Výuku navíc doplňují další předměty, které studentům rozšíří jejich znalosti například z předmětů Etologie, Anatomie a fyziologie zvěře, Zoologie, Veterinární péče o zvěř, Managementu konfliktních a ohrožených druhů živočichů, Monitoringu volně žijících živočichů, nebo například Ochrany lesních ekosystémů zemědělských kultur. Katedra vypisuje každoročně volitelné předměty také pro zájemce z ostatních fakult ČZU (např. Myslivost). Průběžně se akreditují nové předměty, které pomáhají dotvářet profil absolventa tak, aby jeho vzdělání odpovídalo současným požadavkům praktického ale i vědecko-výzkumného uplatnění. Katedra disponuje také rozsáhlými sbírkami, které tvoří dermoplastické preparáty a kosterní sbírky.
Výzkumná činnost
Výzkumná činnost je zaměřena na několik hlavních oblastí zájmů. Významnou výzkumnou oblastí je studium prostorové aktivity zvěře. Katedra myslivosti a lesnické zoologie tak provádí telemetrické sledování jelena siky, jelena evropského, prasete divokého, rysa ostrovida a lišky obecné. Jako nástroj pro sběr dat slouží GPS obojky. Díky tomuto vybavení se tak mohou členové katedry hlouběji zabývat reakcemi označených jedinců na antropogenní podněty a managementová opatření v chovu zvěře. Dynamicky se v rámci katedry také rozvíjí studie zabývající se magnetickou orientací zvěře a zvířat. Již bylo publikováno několik studií prokazujících silný vliv magnetismu na život jelenů, srnců, lišek, kachen a kaprů. Členové katedry se také zabývají invazními druhy zvířat, především jelenem sikou, psíkem mývalovitým, mývalem severním a norkem americkým.
Historie
Myslivost byla od založení vysokého lesnického školství v Praze roku 1919, kdy při České vysoké škole technické vznikl samostatný lesnický obor, nedílnou součástí vzdělávacího procesu a byla přednášena řadou mysliveckých a lesnických osobností. Výuka myslivosti byla zahájena v rámci Ústavu dendrologie, lesnické entomologie a biologie zvěře pod vedením honorovaného docenta Viléma Sallače, který přednášel od roku 1919 dendrologii a biologii lovné zvěře. Doc. Sallač se zabýval biologií zvěře, zejména vývojem paroží jelenovitých a světově proslul svými pracemi o paroží jelenovitých (Die Geweihbildungen der jetzt lebenden Hirscharten der alten und neuen Welt. 1908 – Paroží v současnosti žijících jelenovitých Starého a Nového světa). Sestavil unikátní sbírku paroží jelenovitých, která byla ve své době největší na světě a je v současné době uložena v Muzeu lesnictví, myslivosti a rybářství v Loveckém zámku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Po vzniku Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT v Praze v roce 1920 přednášel předmět myslivost ředitel městských lesů v Hradci Králové, Ing. Josef Strachota, který byl jmenován docentem lesní estetiky, myslivosti a biologie lovné zvěře. V témže roce byl jmenován docentem dějin lesnictví a myslivosti J. E. Chadt-Ševětínský, který přednášel na VŠZLI do roku 1925. Na výuce myslivosti se v též době podílel vedoucí zoologického ústavu prof. Jindřich Uzel, přednáškami doporučeného předmětu – Hmyzí paraziti lovné zvěře. Biologii lovné zvěře přednášel též profesor zoologie Dr. Jaromír Šámal, popravený nacisty v roce 1941. Po druhé světové válce došlo k řadě změn v organizaci vysokého zemědělského a lesnického školství v Praze. V roce 1952 bylo ze struktury ČVUT vyčleněno vysoké zemědělské školství jako samostatná Vysoká škola zemědělská v Praze, ale Lesnická fakulta zůstala až do roku 1959 součástí ČVUT. Teprve v tomto roce byla převedena do struktury VŠZ a po pěti letech, roku 1964 transformována do Vědeckého lesnického ústavu a její pracoviště bylo přesunuto za Prahu do Kostelce nad Černými lesy. V poválečném období byl další významnou osobností podílející se na výuce myslivosti Ing. Jiří Sekera, lesní inženýr, myslivecký a lesnický organizátor, publicista specializovaný především na chov drobné zvěře. Zároveň byl členem komise CIC pro hodnocení trofejí a propagátorem myslivecké mluvy. Rozvoji české myslivosti přispěla též známá a uznávaná vědecká pracovnice na lesnické fakultě a později ve Vědeckém lesnickém ústavu, RNDr. Ing. Eliška Nováková, DrSc., především svými pracemi v oblasti mysliveckého ekologického výzkumu. Z Vědeckého lesnického ústavu zajišťoval výuku myslivosti na fakultách VŠZ do obnovení Lesnické fakulty v roce 1990 a krátce i potom, současný významný myslivecký odborník doc. Ing. Robert Wolf, CSc., specialista na problematiku černé zvěře a do historie české myslivosti vstoupil nejen jako vysokoškolský pedagog a výzkumník, ale též jako aktivní člen mysliveckých organizací, člen Ústřední hodnotitelské komise trofejí při MZe a autor mnoha vědeckých, odborných a popularizačních publikací. Po odchodu doc. Ing. Roberta Wolfa, CSc. byl pověřen garancí myslivosti doc. Ing. Miloslav Vach, CSc., který se odborně zabýval především srnčí zvěří.
V roce 1995 se mění název VŠZ na Českou zemědělskou univerzitu v Praze (ČZU) a v 90. letech prošel úpravou také název Katedry ochrany lesa, který se změnil na Katedru ochrany lesa a myslivosti (KOLM) tak, aby lépe vystihoval odborné zaměření katedry v celé šíři. V roce 2003 došlo ke změně názvu Lesnické fakulty na Fakultu lesnickou a environmentální (FLE), která se později v polovině roku 2007 rozdělila na dvě samostatné fakulty – Fakultu lesnickou a dřevařskou (FLD) a Fakultu životního prostředí (FŽP). Ještě před rozdělením FLE doznalo změny obsazení místa vedoucího katedry KOLM, které od roku 2006 zastával profesor Turčáni. V té době bylo také zřízeno oddělení mysliveckého managementu, jehož vedoucím byl docent Jaroslav Červený.
Významným úspěchem byla akreditace bakalářského studijního oboru „Provoz a řízení myslivosti“ pro jehož profesní zajištění byli na Katedru ochrany lesů a myslivosti přijati doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc. a doc. Ing. Jaroslav Červený, CSc. Katedra myslivosti a lesnické zoologie (KMLZ) vznikla na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU V Praze v lednu 2013 a jejím řízením byl pověřen jediný profesor myslivosti v České republice Jaroslav Červený. Ten však oficiální vedení katedry předal Ing. Vlastimilu Hartovi, Ph.D. který katedru vede od dubna roku 2013. Katedra rozvíjí svoji činnost pedagogickou, ale i vědeckou, a to je důvodem, že se na katedře mohou habilitovat noví docenti a zahajovat profesorská řízení profesoři. V prosinci roku 2015 obhájili své habilitační práce dva členové katedry – Ing. Hart, a Ing. Tomáš Kušta, Ph.D., kteří si své jmenovací dekrety převzali na slavností vědecké radě ČZU v květnu 2016.
