3D zobrazovací technologie jsou na naší katedře relativně novým bodem zájmu. K jeho rozvoji došlo až s výstavbou High-Tech pavilonu a jeho uvedením do provozu. Právě zde se nachází nejdůležitější přístroje, které zprostředkovávají digitalizaci objektu.
CT scanner
Jedním z přístrojů je CT scanner Siemens Somatom Scope Power. Jedná se o multidetektorový tomograf (dále jen MDCT) s 16 vrstvami – za jednu otáčku zabírá 16 vrstev snímaného objektu. Při nejrychlejším faktoru stoupání (pitch) 1,5 zvládne otáčku za 0,5 s a nejmenší tloušťku řezu umí zobrazit 0,6 mm, což pomáhá zobrazit poměrně malé anatomické struktury a zároveň výrazně zrychlit vyšetření. Gantry disponuje průměrem apertury 70 cm, avšak zobrazované pole (field of view) činí 50 cm, které je shodné s FoV rekonstrukčním. CT scanner je vybaven stolem o nejvyšší přípustné nosnosti 210 kg, což umožňuje vyšetřit i větší objekty či preparáty. Hlavní předností CT scanneru je jeho schopnost vidět do nitra objektu a rozlišovat denzitu tkání a materiálů.
3D scanner
Druhým zařízením je 3D scanner ATOS (Advanced Topometric Sensor) Compact Scan 12M Essential Line. Jedná se o pohyblivé bezkontaktní zařízení tvořené stereo CCD kamerami s rozlišením 12Mpx a pruhovým projektorem. Tento 3D scanner dokáže snímat objekt s přesností až 0,01mm a měřicí systém Atos je certifikován pro metrologii. Zařízení je umístěno na polohovatelném stojanu a disponuje dvěma měřicími objemy – 300 a 600mm. Zařízení je vybaveno modrým světlem, díky kterému je možné skenovat bez ohledu na světelné podmínky. Skener využívá metody Fringe Projection, kdy jsou na plochu pomocí laseru promítány přesné pruhy, které se deformují na základě tvaru objektu. Systém ATOS využívá postupu triangulace. Aby bylo dosaženo celkové digitalizace, je třeba objekt nasnímat z různých úhlů. Systém ATOS sám převede tyto pořízené záběry do společného souřadného systému. Hlavní předností 3D scanneru je vysoké rozlišení při snímání povrchu objektu.
Právě kombinace výstupů získaných z obou zařízení přináší unikátní výsledky.
V současné době se věnujeme převážně kraniometrii, odontologii a anatomii zvěře. Druhy, ke kterým se ubírá nejvíce zájmu jsou srnec obecný a prase divoké, ale věnujeme se i mnoha jiným. Nejčastějším cílem kraniometrie je pomocí měření vzdáleností a rozměrů mezi stanovenými body na lebce obratlovců určení živočišného druhu, jeho poznání a zjišťování jeho etologických či ekologických vazeb. Základní technologií používanou v kraniometrii je měření rozměrů pomocí posuvného měřítka. Mezi kraniometrické metody spadá rovněž měření paroží, k základním veličinám patří nejen délka, případně rozloha, ale u některých druhů, zejména u jelenovitých (Cervidae) měříme také objem paroží. Objem paroží je stanovován na základě metod uznaných CIC (International council for game and wildlife conservation).
Aktuálně řešená témata